Edmund L. Blandford: Nacistické tajné služby, Jan Vašut s. r. o., Praha 2003.; 262 s.
Autor: Karel Zetocha » Kategorie: 01/2005, Archiv » 01. 05. 2005
Book review
Autor Edmund L. Blandford je plodným autorem knih s tématikou druhé světové války, který v průběhu 90. let publikoval několik úspěšných titulů. Edmund L. Blandford především není historikem, ale spíše zaníceným amatérem, který čtenářům poutavě převypravuje více či méně známé válečné příběhy. Jakkoli takovéto podání je velice zajímavé a poutavé, jeho zásadní slabinou je, že při absenci uvedení informačních zdrojů, ze kterých autor čerpal, je pro čtenáře jen velice obtížné si konkrétní informaci ověřit, nebo ji dále prostudovat. Podobně tak není ani jasné, nakolik se jedná o originální autorův výzkum historických dokumentů a nakolik nám předkládá zpopularizovaný přepis jiných prací.
Pro čtenáře může být především zavádějící český název knihy: Nacistické tajné služby, podle kterého by se mohlo zdát, že se nám dostane komplexního popisu složení a činnosti tajných služeb nacistického Německa. To je však omyl. Přestože v knize jsou všechny německé zpravodajské organizace z uvedeného období zmiňovány, pozornost autora se soustředí na zpravodajskou službu SS (Sicherheitsdienst) a především na osobu jejího šéfa Reinharda Heydricha. Tento přístup se vyjasní, když zjistíme, že publikace vyšla v originále pod názvem: SS Inteligence – The Nazi Secret Service (Zpravodajství SS – Nacistická tajná služba), který jasněji vystihuje autorovy záměry a obsah publikace. Můžeme se ptát, zda se nakladatelství Jan Vašut odhodlalo k pozměnění názvu z důvodu komplikací spojených s se srozumitelným překladem anglického „inteligence,“ nebo mělo důvody jiné, ale výsledný název je v českém jazykovém kontextu nepřesný.
Zajímavým doplňkem celé knihy je připojený seznam literatury. Z tohoto výčtu anglických i českých publikací, které se tématu nacistického Německa věnují je jasné, že se nemůže jednat o výčet zdrojů, ze kterých autor při sepsání práce čerpal, jak je u seznamu literatury obvyklé. Je jistě chvályhodné, že nám nakladatelé poskytli výčet publikací s podobnou tématikou, které vyšly v českém jazyce (není jasné zda anglická část seznamu pochází z originálního vydání, nebo byla také připojena později), ale bylo by vhodné jej také náležitě označit, aby nemohlo dojít k záměně se seznamem zdrojů, na základě kterých byla práce sepsána. Vhodným nadpisem by byl např. „další četba“ atd.
Spíše než komplexně pojatou genezi vývoje tajných služeb SS zde autor čtenáři předkládá sérii špionážních příběhů především z období 30. let. Klade zde zvláštní důraz na zachycení osobních vztahů mezi mocenskými špičkami nacistické strany a atmosféry, která provázela převzetí a upevňování moci národních socialistů v Německu. Z českého pohledu je jistě zajímavá pozornost, kterou autor věnuje osobě Reinharda Heydricha a zvláště atentátu na jeho osobu, ale tato postava českých ději a okolnosti jeho smrti již byly důkladněji rozpracovány domácími historiky. Vzhledem ke své národnosti se autor také zaměřuje na akce Německých tajných služeb proti velké Británii, což je ale na úkor popisu aktivit v jiných zeměpisných šířkách, které by byly pro čtenáře neméně zajímavé. Vůbec nejslabší částí knihy je pak její závěr, nebo lépe řečeno konec, protože o závěru se zde nedá hovořit. Autor se zřejmě pokouší o závěrečné shrnutí na jedné straně poslední kapitoly, která je ale plná frází a zjednodušených přirovnání. Poslední objevná věta, že „Svými zločinnými a nelidskými akcemi se Heydrich a celý jeho Sicherheitsdienst s některými jeho nadanějšími lidmi nechvalně zapsali do dějin.“ celý dojem jen podtrhuje.
Takto pojatá publikace jistě potěší nemálo zájemců o historii třetí říše a fanoušky špionážních her a intrik, nicméně čtenář který by zde hledal hlubší analýzu a průnik do činnosti a organizace zpravodajských služeb nacistického Německa bude zklamán. Průměrný čtenář sice bude schopen si ze změti špionážních historek vybrat podstatná fakta a udělat si tak jistý obraz o práci a složení německých tajných služeb, nicméně knihu je možné doporučit spíše jako doplňující literaturu, komplexní faktografický základ by měl čtenář hledat jinde.