01/2011

Povstalecká hnutí a politický pluralismus: několik poznámek k hnutí nakšalitů v Indii

Autor: Maxmilián Strmiska » Kategorie: 01/2011 » PDF

O indických nakšalitech lze říci, že v rámci studia povstaleckých hnutí představují mimořádně zajímavý případ – a to z různých úhlů pohledu, nejčastěji zdůrazňujících pozoruhodnou dobu trvání tohoto hnutí (od jeho počátků v roce 1967 do současnosti), jeho poměrně značné územní rozprostření, velký rozsah násilných aktivit a paramilitaristický potenciál nakšalitských organizací. Vyzdvižení plurality aplikovaných či vůbec aplikovatelných hledisek má v této souvislosti dobré důvody. Je totiž vhodné brát patřičně v úvahu oborovou či podoborovou podmíněnost badatelských přístupů a perspektiv uplatňovaných při výzkumu povstaleckých hnutí, která se přirozeně projevuje v upřednostňování odlišných výchozích vymezení zkoumaných fenoménů (a v přijetí příslušných pojmových schémat). Studium nakšalitského hnutí rozhodně není v tomto ohledu výjimkou (z novější literatury viz např. Banaji 2010; Singh 2010; Das 2010; Marwah 2009; Giri 2009; Anonym 2008; SinghaRoy 2005; SinghaRoy 2004). Nakšalitské hnutí bývá pojímáno jako ztělesnění radikálního rolnického hnutí, jako projev levicového extremismu, revolučního komunismu či indického maoismu, jako antisystémové hnutí, jako teroristické a/nebo gerilové hnutí, jako vnitřní bezpečnostní hrozba atp. (srv. Harriss 2010) Jestliže platí, že tato pojetí si nemusí a priori vzájemně odporovat, je zároveň zřejmé, že jejich rozmanitost se výrazně podílí na značném rozpětí akademických výkladů hnutí nakšalitů, přičemž v některých případech jde o interpretace již na první pohled neslučitelné nebo dokonce protikladné.
Více

Národní garda: krátký příběh

Autor: Josef Smolík » Kategorie: 01/2011 » PDF

Média prezentovala vznik Národní gardy (dále jen NG) jako vigilantistický1 projekt, který měl sjednat pořádek a bezpečí především v sociálně vyloučených lokalitách (srov. Mareš 2010, Kučera 2010a). Nevládní organizace považovaly NG za ozbrojenou složku politické strany a požadovaly rázný zásah ze strany státních orgánů (k zákazu politické strany srov. Černý 2008: 74-103, Smolík 2008: 28-29). Předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny František Bublan (ČSSD) dokonce přirovnal Národní gardu k oddílům NSDAP, přestože NS jasně deklarovala, že NG bude neozbrojenou aktivitou (srov. Smolík, Vejvodová 2010). Tento text se s časovým odstupem pokusí shrnout projekt NG a popsat stručně krátkou historii, aktivity a akce této organizace.
Více

Život a smrt pravicově-populistických stran v severní Evropě

Autor: Vlastimil Havlík » Kategorie: 01/2011 » PDF

Není tomu tak dlouho, co i v českých sdělovacích prostředcích dostaly oproti zvyklostem poměrně dost prostoru události, ke kterým došlo na politické scéně jedné ze severských zemí. Stalo se tak v souvislosti s výsledky podzimních voleb do švédského parlamentu (Riksdag) a úspěchu Švédských demokratů (SD), kdy rubriky zahraničního zpravodajství přinesly titulky upozorňující na údajně náhlý vzestup pravicového extremismu v největší ze skandinávských zemí.
Více

Maďarská ultrapravice po roce 1989

Autor: Alida Bélaiová » Kategorie: 01/2011 » PDF

Tématem tohoto článku je ultrapravice v Maďarsku po roce 1989. Po rozpadu Sovětského svazu (dále jen SSSR) v roce 1989 došlo v Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu a dalších zemích bývalého východního bloku, k významnému nárůstu počtu pravicových, nacionalistických i extrémních stran a organizací.
Více

Müller, Zdeněk (2010): Islám a islamismus. Praha: Academia, 260 s., ISBN 978-80-200-1818-2.

Autor: Petra Balážová » Kategorie: 01/2011 » PDF

V první polovině roku 2010 vydalo nakladatelství Academia ve své edici Novověk zajímavý titul s názvem Islám a Islamismus, který nabízí netradiční pohled na dilema náboženství a politiky arabského světa odrážející se na společenském i politickém dění světa západního. Kořeny hrozeb vycházejících z oblasti Blízkého a Středního východu i vlastní filosofii celé islámské společnosti hledá ve své další knižní publikaci známý religionista, historik a arabista, ve Francii žijící pan Zdeněk Müller.
Více

Mikulčíková, Adriana (2010): Pravicový extrémizmus v Spolkovej republike Nemecko. Príčiny, podoby, prejavy. Banská Bystrica: Fakulta politických vied a medzinárodných vzťahov UMB, 154 s., ISBN 978-80-8083-941-3.

Autor: Vladimír Naxera » Kategorie: 01/2011 » PDF

Pravicový extremismus v evropských zemích není novým jevem. Země kontinentu jsou s tímto problémem konfrontovány po dlouhou dobu. V posledních desetiletích a v mnohých případech v posledních letech dochází v některých evropských zemích (včetně západoevropských států s dlouhou demokratickou tradicí) k posilování pravicově extremistických pozic. V některých zemích roste násilí páchané na imigrantech a menšinách, které bývá připisováno krajně pravicovým skupinám, roste také podpora politických stran, které bývají řazeny ke krajní pravici a v některých případech (třeba v Rakousku nebo Švýcarsku) se tyto strany dostávají s velikými procentními zisky do parlamentů.
Více