Pavel Sedláček: Nic Než Národ. Integrace české ultrapravice před parlamentními volbami 2002. Národní strana, Praha 2003, 1. vyd., 93. str.
Autor: Josef Smolík » Kategorie: 02/2003, Archiv » 01. 11. 2003
V ediční řadě Národní politika, kterou založila Národní strana, vyšla na začátku roku 2003 kniha Pavla Sedláčka nesoucí název Nic Než Národ (s upřesňujícím podtitulem Integrace české ultrapravice před parlamentními volbami 2002).
Sedláčkova publikace sestává z úvodu a jedenácti kapitol. Namísto závěru je v knize otištěno provolání F. Palackého z 23. dubna 1876 k české mládeži. Kniha začíná shrnujícími informacemi o vztahu ČR a Evropské unie během roku 2002 z pohledu českého národovce, který smutně konstatuje, že česká ultrapravice není schopna se postavit proti přidružení k Evropské unii a bojovat za národní identitu i právní suverenitu (s.8-12).
Autor v knize argumentuje proti Evropské unii, která je ?klecí bez východu v podobě odnárodněné, multikulturní líhně na levnou pracovní sílu s minimálními právy a galejními povinnostmi? pro český národ (s. 9).
V úvodní kapitole P. Sedláček uvádí, že dalším z důvodů pro sepsání událostí integračního procesu české ultrapravice je pomoci těm, kteří zkoumání fenoménu české ultrapravice mají v popisu práce (s. 13-14). Autor reflektuje svoji pozici (jakožto účastníka integračních snah a pisatele konstruktivně-kritického pohledu) a “nedělá si ambice na ucelené dílo, které by popisovalo kompletní ultrapravicovou politickou scénu, její veškerá hnutí a sdružení, politické strany a osobnosti, ideologie, akce a aktivity, pravdy a mýty” a rovněž předpokládá negativní reakce některých aktérů pokusu o integraci české ultrapravice v roce 2001 (s. 14).
V první kapitole Pavel Sedláček definuje základní pojmy, kterými jsou dle něj české národní zájmy a národ (tak jak je vymezují představitelé znovuobnovené Národní strany) a rovněž poznamenává, že se přiklání k pojmosloví docenta Rataje z katedry politologie VŠE v Praze (s. 22). Sedláček si je vědom rozmanitosti jednotlivých subjektů (hnutí, klubů, občanských sdružení atp.) na pravém konci politického spektra a z pozice konzervativního (defenzivně orientovaného vůči EU) nacionalisty se distancuje od neonacistických uskupení, za které považuje Národní odpor a Národní alianci (s. 27). Přestože se autor jednoznačně vymezuje proti neonacistické ideologii, staví se kriticky proti §§ 260 a 261 a kriminalizaci mládeže inklinující k neonacistickým uskupením (s. 29-30).
V následujících kapitolách jsou popsána relevantní uskupení a jejich role v integraci české ultrapravice (Vlastenecká fronta/Národní sjednocení, o. s. Vlast, Národní strana, NDS a Pravá alternativa). Především vznik Pravé alternativy (a pokus o registraci politické strany pod názvem Národně-sociální blok - NSB) na základě sloučení VRS s Národní aliancí a Národním odporem je Sedláčkem vnímán jako nacifikace části ultrapravicového spektra.
V následující kapitole jsou ve stručnosti uvedeny další politické strany (ČSNS, VPB, REP, ČP, RMS), které dokumentují (dle autora navzdory programové spřízněnosti) roztříštěnost na pravém konci stranicko-politického spektra (s. 59-65). Podrobnější popis je věnován Národně demokratické straně po příchodu J. Kopala z rozpadající se PA. Následující tři kapitoly jsou autorovým apelem (Politikové nestraníci) a analýzou stavu české ultrapravice s uvedením hypotézy možného úspěchu. Závěr knihy končí již zmiňovaným apelem Františka Palackého.
Spis samotný je normativním hodnocením a pohledem “zevnitř” (z popisu některých skutečností je patrna autorova osobní angažovanost i emocionální dimenze), což je jeho nesporným kladem a přínosem. Kniha je doplněna grafickou koláží z plakátů, letáků a novinových článků, které se vztahují k české ultrapravicové scéně v popisovaném období.
Tak jak předeslal Pavel Sedláček (s. 13), lze knihu doporučit politologům či historikům se zájmem o integrační pokusy české ultrapravice před volbami v roce 2002. Samozřejmě nelze očekávat, že kniha Nic Než Národ zhodnotí, shrne a vysvětlí tak komplexní a dynamický proces, jakým byl pokus české ultrapravice o integraci před volbami do PS v roce 2002 a případnou účast v nich. V roce 2004 by v edici Národní politika měla vyjít další Sedláčkova kniha.