Štítek "political parties"
Život a smrt pravicově-populistických stran v severní Evropě
Není tomu tak dlouho, co i v českých sdělovacích prostředcích dostaly oproti zvyklostem poměrně dost prostoru události, ke kterým došlo na politické scéně jedné ze severských zemí. Stalo se tak v souvislosti s výsledky podzimních voleb do švédského parlamentu (Riksdag) a úspěchu Švédských demokratů (SD), kdy rubriky zahraničního zpravodajství přinesly titulky upozorňující na údajně náhlý vzestup pravicového extremismu v největší ze skandinávských zemí.
Více
České politické strany a problematika bývalej Štátnej bezpečnosti
Politické strany okrem toho, že predstavujú primárny predpoklad existencie pluralitnej straníckej súťaže, sú aj organizačným základom, z ktorého sa tvorí politická elita krajiny, od ktorej sa očakáva lojalita k základným hodnotám politického (v našich podmienkach demokratického) systému. V prípade Českej republiky táto problematika naberá na význame, ak ide o osoby spojené s predošlým komunistickým režimom, ktorý z politologického hľadiska naďalej predstavuje nie nevýznamnú výskumnú oblasť, rovnako tak, ako jeho dopady a dôsledky na súčasnú dobu. Více
Mluviti stříbro, mlčeti zlato? aneb Několik poznámek k evropeizaci volební programatiky Komunistické strany Čech a Moravy
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) představuje mimořádně fascinující objekt výzkumu, což je primárně dáno rolí, resp. významem, který jí náleží v rámci systému politických stran v České republice a který nemá v komparativních pohledu na komunistické strany (nejen) v zemích středovýchodní Evropy obdoby. Není tak překvapujícím faktem, že studium různých aspektů podoby a činnosti KSČM se stalo součástí intenzivní debaty (nejen) na poli politické vědy. Kromě prací, které se zaměřily na samotný vývoj KSČM po roce 1989 (Fiala et al. 1999, Fiala et al. 2004), byla diskutována otázka absence transformace (ve smyslu sociáldemokratizace) strany (viz např. Mareš 2002), kdy byla KSČM studována jakožto unikátní případ navazující na svou bolševickou předchůdkyni KSČ nejen po stránce personální a organizační, ale i po stránce programové či ideologické. Jiným směrem se vydali badatelé zkoumající volební podporu komunistické strany pomocí metod volební geografie (Kyloušek, Pink 2007), politologové zabývající se její antisystémovostí (Kubát 2006) nebo autoři, kteří se zaměřili na voličskou základnu KSČM (Linek 2008). Více
Voličská základna a krajní pravice v současném Rakousku
Již od 70. let můžeme pozorovat pozvolné rozmrzání rakouského stranického systému a tento akt byl definitivně dokonán volbami roku 1986, kdy došlo k událostem, které do systému vnesly novou dynamiku. Dochází k rozpadu tradičních táborových milieu, poklesu efektivity sociopolitických sítí kolem dvou velkých stran, zvyšuje se voličská volatilita a celková nestabilnost preferencí a také roste, jako i jinde v Evropě fenomén znechucení a nezájmu o politiku ze strany občanů. Pod tlakem těchto nových faktů jsou nuceny k určité transformaci především dvě dosud nejsilnější strany v zemi – jejich základní charakter se tak mění ze stran táborově orientovaných na strany typu catch-all. Rakouský stranický systém se tedy transformuje z konsociačního typu na konkurenční typ a dochází postupně ke změně formátu a to na umírněný pluralismus z dřívějšího bipartismu či systému dvou a půl strany (Hloušek 2008: 231). Více
