Ženy v krajní pravici: dobré matky a manželky především

Autor: Jana Smiggels Kavková » Kategorie: 02/2006 » 01. 11. 2006

Krajně pravicová uskupení jsou tradičně převážně mužskou doménou, ale přesto u nás i ve světě působí i ženské organizace s tímto radikálním ideologickým zaměřením. Ženy se pochopitelně v antisystémové pravici pohybují i mimo ženské organizace, ať už neorganizovaně nebo v rámci ostatních existujících formací.

Členky těchto ženských organizací se snaží vymezit svoji specifickou roli v rámci celého hnutí a poukazovat na hodnoty, které do něj vnášejí. Za nejdůležitější přínos je považováno mateřství a udržování tradičních rodinných hodnot, což jsou tradiční ženské domény. Existují však značné rozdíly mezi českými a zahraničními organizacemi, a to především v otázce postavení žen a jejich emancipace a dále ve vztahu k feminismu jako takovému. Zatímco české skupiny ostře vystupují proti feminismu a popírají dokonce rovnost obou pohlaví, zahraniční aktivistky, sdružené mj. v mezinárodní organizaciWomen for Aryan Unity, jsou velmi emancipované a otevřeně se hlásí k feminismu.

Je zajímavé, že i v rámci české krajní pravice jsou patrné stejné rysy jako v celé společnosti: tedy negativní postoj k feminismu ve srovnání se západními zeměmi. Tento článek nabízí srovnání mezi českými krajně pravicovými ženskými skupinami a mezinárodní organizací Women for Aryan Unity a věnuje se i postavení žen v rámci českého radikálně pravicového hnutí obecně. Pro zhodnocení hlavních cílů a poslání nejdůležitějších současně působících organizací, tedy Svazu žen v Česku a mezinárodní organizace Women for Aryan Unity, je použita metoda rámcové analýzy. Ta kromě rozkrytí argumentačních schémat umožňuje rovněž zhodnocení mobilizačního potenciálu analyzovaných textů.

1. Metoda rámcové analýzy

Rámcová analýza se v posledních letech používá především v rámci studia sociálních hnutí, ale bývá uplatňována i v jiných oborech. Jejím základním cílem je analyzovat texty, vytvářené jednotlivými organizacemi, z hlediska jejich mobilizačního potenciálu, tedy potenciálu k oslovení příznivců a jejich aktivního zapojení do určitých protestních aktivit. Autory této metody jsou sociologové Snow a Benford (Snow a Benford 1988). Na rozdíl od klasického výkladu textu se zaměřuje nejen na rozbor jeho smyslu a argumentační strukturu, ale i na již zmíněnou schopnost oslovit a zmobilizovat sympatizanty hnutí, případně získat nové příznivce (Kavková 2005).

Rámce, neboli interpretační schémata {1}, které jednotlivé skupiny vytvářejí, plní celkem tři klíčové funkce. Jedná se o funkci diagnostickou, prognostickou a motivační (Snow a Benford 1988). Smyslem první funkce je upozornit na určité společenské jevy, které jsou považovány za problematické a které je proto nutné řešit. Jinými slovy musí být definován konkrétní problém. V ideálním případě je rovněž určena jeho příčina a nalezen konkrétní viník, jako např. vláda či společnost jako taková. V navazující prognostické části rámce je třeba naznačit, jak by se měl daný problém řešit. Měly by zde být nastíněny jednotlivé kroky, které je nutné podniknout. Prognostická a diagnostická funkce vedou ke vzniku tzv. mobilizačního konsensu. To znamená, že se oslovení příznivci shodnou na existenci určitého problému a na potřebě jej řešit. Pro jejich aktivní zapojení do konkrétních činností však rámec musí obsahovat třetí a poslední část, tedy funkci mobilizační. Jak vyplývá z názvu, jejím cílem je mobilizovat příznivce a podnítit jejich účast na nápravných aktivitách či protestech. Jedná se o jakési “volání do zbraně” (Snow a Benford 1988).

Mobilizační potenciál určitého textu souvisí s tím, jestli vytvořený rámec obsahuje všechny tři výše zmíněné funkce a do jaké míry jsou tyto funkce rozpracovány. V ideálním případě by měly být co nejkonkrétnější a logicky na sebe navazovat (Snow a Benford 1988).

2 Ženy na české krajně pravicové scéně

2.1 Postavení žen v krajní pravici

Ženy tvoří v rámci krajní pravice nepříliš početnou menšinu, což vyplývá mimo jiné ze zaměření většiny radikálních organizací na kult fyzické síly a násilí. Mnoho dívek se do hnutí dostane přes osobní kontakty s jeho členy: najdou si partnera, který je zapojen do hnutí, a spolu s ním se i ony potom stanou jeho součástí. Mnohé ženy přitahuje image skinheadů jakožto ostrých hochů. Tento jev vede k tomu, že ženy jsou často v krajní pravici vnímány především jako okrasa či sexuální symbol a tímto způsobem bývají i zobrazovány {2}. Zde je však na místě poznamenat, že takovéto zobrazení žen je samozřejmou součástí běžných médií a krajní pravice tak v tomto ohledu není nijak výjimečná. Například organizace Brux Radical Boys {3} z Mostu (http://www.brux-radicalboys.tk) má na svých webových stránkách galerii svých příznivkyň s názvem Sladké dívčiny, která obsahuje fotografie dívek, většinou ve spodním prádle nebo i zcela nahých, a u každé z nich je i hodnocení od jedné (Ou shit) do pěti hvězdiček (10 bludišťáků). Mnohým dívkám z této “galerie” je čtrnáct let a méně…

Rovněž brněnská organizace krajně pravicových hooligans Johny Kentus Gang {4} na svém webu pravidelně zobrazuje obnažené dívky (http://www.jkg.hooligans.cz). Vydává měsíční časopis Eagle, ve kterém je vždy i snímek “dívky Eaglu”, která je vyfotografována s obnaženým poprsím, na hlavě má kuklu v barvách klubu a kolem pasu jeho šálu. Zajímavá je zde zjevná inspirace deníkem Blesk. Podle komentáře webového redaktora organizace jsou tyto snímky nejsledovanější rubrikou webových stránek.

Další převažující postoj k ženám vychází z tradičních konzervativních názorů krajní pravice na společenskou roli žen. Jejich hlavním úkolem je proto podpora mužů, udržování tradiční rodiny a rození bílých dětí {5}. Často jsou zdůrazňovány biologické a psychické rozdíly mezi oběma pohlavími s poukazem na to, že ženy by se neměly snažit vyrovnat mužům. Ve výzvě bílým ženám, vydané militantní organizací Hammer Skinheads {6} se píše: “Každý sex je jiný, je to podle našich vlastností… Normálně inteligentní žena přece ví, kdo má s ní být, aby byla v bezpečí, v její vlastní mysli ví, že mezi mužem a ženou jsou rozdíly, ať už v psychice či mentalitě, že se liší a proto spolu nemůžou soupeřit.” {7} (Freya 1995) Pokud by se ženy snažily mužům rovnat, např. i profesně, mohlo by je to donutit k odložení nebo dokonce úplnému odmítnutí mateřských povinností. Rození potomstva je přitom “přírodní zázrak vysokého řádu” (Idem) a ženy by se proto neměly vzdávat tohoto “podivuhodného nadání přírody” (Idem).

Součástí konzervativního vymezení role žen je rovněž odpor vůči lesbičkám a potratům, které jsou chápány jako jevy ohrožující přežití bílé rasy. Interrupce jsou často přirovnávány ke genocidě; byl jim věnován například článek “Potraty” v neonacistickém časopise Poslední generace {8}. Interrupce jsou zde označeny za projev “nemocného nebo zanikajícího národa”. Jedná se o “vraždění dětí”, které nelze pojmenovat jinak než “prachsprostá genocida” (Poslední generace 1/2003). Kromě interrupcí bývá kritizována i antikoncepce jako taková, případně její neblahé vedlejší účinky; viz článek “Causa pod lupou - hormonální antikoncepce” (Poslední generace 2/2003). Na stránkách neonacistické organizace Národní odpor {9} se objevil článek odsuzující užívání morning after pilulek pod názvem “Pilulka zabiják míří na český trh” (15/06/05).

Některé organizace, například některé sekce Hammer Skinheads {10}, umožňují členství pouze mužům, jiné naopak úzce spolupracují s ženskými organizacemi a jsou otevřené i ženám (Mareš 2003: 471). Vztah k ženám prošel vývojem od původního pohrdání k cílené snaze získat mladé dívky pro hnutí. Součástí této snahy bylo vytvoření adekvátního politického programu, který by ženy oslovil (Blažek 27/10/04).

2.2 Ženské krajně pravicové organizace

2.2.1 Árijské sestry

První doloženou ženskou krajně pravicovou skupinou u nás byla organizace Árijské sestry, kterou založila roku 1996 brněnská národně-socialistická aktivistka Petra Korcová (Mareš 2003: 480-481). Organizace měla za cíl sdružovat “hrdé árijské dívky” a zvyšovat jejich povědomí o nutnosti udržovat bílou rasu. Začala vydávat zin Freya {11} (Freya 2/1995), kterého podle dostupných informací ale vyšla jen asi tři čísla. Rovněž není zcela jasné, zda Árijské sestry byly členskou sekcí mezinárodní organizace Women for Aryan Unity (WAU), což bylo původním cílem zakladatelky skupiny. Podle Mareše se Petra Korcová rozhodla pro název Árijské sestry a od původního záměru tak ustoupila (Mareš 2003: 480). Na webových stránkách WAU je však uvedena mezi místními pobočkami i česká sekce (WAU Contacts 2/12/04) a podle všeho se jedná právě o brněnskou organizaci.

Program Árijských sester byl otištěn v zinu Valkýra (Valkýra 1996). Jeho hlavními součástmi jsou boj s nezaměstnaností, ekologie, kvalitní sociální zabezpečení, bezpečnost, sexuální soužití a boj proti feminismu a homosexualitě. Program je otevřeně rasistický: zakazuje například přidělování pracovních míst lidem ze třetího světa, navrhuje přidělovat byty a sociální příspěvky jen českým občanům atd. Velký důraz je kladen na sociální politiku; zahrnuta je podpora svobodných matek, mladých rodin, důchodců či lidí pečujících o staré nebo nemocné. Velký důraz je pochopitelně kladen na rodinu, jejíž role má být společensky rehabilitována. K jejímu současnému rozvratu prý vede i pornografie, která narušuje morálku. Proto by měla být zakázána, stejně jako erotické kluby (Valkýra 1996).

Kromě vydávání zinu měla organizace sloužit k udržování kontaktů mezi českými a zahraničními árijskými dívkami a podporovat i “politické vězně” {12} (Valkýra 1996).

2.2.2 Další dívčí ziny a organizace

Kromě výše zmíněných zinů v devadesátých letech vycházelo ještě několik dívčích krajně pravicových tiskovin. Jednalo se o ziny Bílá růže, Bílá lilie a Skinheadgirl. Jejich hlavní náplní byly rozhovory s členy neonacistických hudebních skupin, portréty hrdinů a historických osobností krajně pravicové scény jako Rudolf Gajda (Skinheadgirl 2) či Ian Stuart (Freya 2/1995), dále žebříčky oblíbených písní a různé naučné články. V prvním čísle Bílé růže (Bílá růže 1/1996) se objevil článek o potratech, který kromě přehledu legislativy regulující interrupce v jednotlivých evropských zemích a tabulky s počty provedených potratů osahuje i obhajobu Michaela Griffina, Američana, který zastřelil doktora z potratové kliniky. Griffin je zde ztvárněn jako hrdina, který “prolil krev, aby zastavil potoky krve nevinných”. Potraty jsou přirovnávány k holocaustu (Bílá růže 1/1996).

Podle Mareše se v roce 1997 uskutečnil pokus o založení dívčí organizace Skinheadgirlfreundeskreis Česká republika, což měly být pravděpodobně česká pobočka stejnojmenné formace založené v Německu. Informace o skutečném fungování této skupiny a jejích vazbách na německou organizaci však nejsou k dispozici (Mareš 2003: 487).

2.2.3 Svaz žen

Nejnovější organizací, sdružující krajně pravicové aktivistky je Svaz žen. Ideologickým zaměřením se hlásí k národnímu socialismu, tzn. k neonacismu. Hlavním posláním skupiny je “propagace rasové čistoty, mateřství a tradičních rodinných hodnot” (Nová tvář Svazu žen 22/06/05). Snaží se sdružit české “pro-bíle smýšlející” ženy, neboť ostře odsuzují roli žen v dnešní “zkažené společnosti”. Místo toho, aby se věnovaly výchově dětí a snažily se “uchovat kouzlo rodiny, jež je pro nás posvátná”, zabývají se pouze budováním vlastní kariéry a žijí nezávazným životem (Idem). Podle Svazu žen má tento neblahý stav dvě hlavní příčiny: negativní vliv feminismu, který se snaží prosazovat rovnost obou pohlaví, a státní politika, která nedostatečně podporuje rodiny a nutí ženy k honbě za kariérou. Hlavní vinu tak nese stát, který “se nestará o svůj národ. Stát, kterému je lhostejná budoucnost našich slušných bílých rodin.” (Život dnešní ženy 22/06/05)

Svaz žen feminismus důsledně odmítá, neboť rovnost pohlaví je podle něj nepřirozená a přebírání mužských rolí ženy nutí k odkladu mateřství a k rezignaci na svou nejdůležitější společenskou roli. “Dívky a ženy po celém světe se chtějí vyrovnat svým partnerům, a proto často zavrhují roli matky a milující manželky. … Tato honba za kariérou často zastiňuje skutečnou úlohu bílé ženy.” (Život dnešní ženy 22/06/05) Představa, že ženy se ve všech oblastech mohou rovnat mužům, je podle Svazu žen přehnaná, neboť už od pravěku se role obou pohlaví lišily a “na některé práce není ženské pohlaví přizpůsobeno” (Idem). Odmítán je tedy nejen feminismus, charakterizovaný jako “neodůvodněné, nesmyslné až zvrhlé přebírání mužských rolí ženským pohlavím” (Nová tvář Svazu žen 22/06/05), ale i rovnost pohlaví jako taková. Svým postojem k pozici mužů a žen se Svaz žen blíží myšlenkám konzervativního katolicismu. Odmítá rovnost pohlaví a poslání žen redukuje na plození potomků, opečovávání partnera a udržování rodinného krbu. Cokoliv jiného je nepřirozené a špatné. Adorace tradiční rodiny tvoří jednu ze základních myšlenek celé organizace. “Vždyť není nic krásnějšího než obrázek úplné a fungující rodiny.” (Idem)

Svaz žen pochopitelně odmítá potraty, které připouští pouze v krajních případech, jako je znásilnění nebo těžké zdravotní postižení dítěte. Žena, která se z jiných než výše zmíněných důvodů rozhodne pro interrupci, “se podle nás ani ženou nazvat nedá” (Nová tvář Svazu žen). Odsuzována je rovněž pornografie.

Svaz žen klade důraz na slušné chování dívek v hnutí a pohoršuje se nad tím, že mnohé z nich se chovají nevhodně. Opíjejí se, mluví sprostě a jsou promiskuitní. Navíc nejsou doopravdy zapálené “pro věc” a zajímají se hlavně o svalnaté borce z hnutí. Nejsou schopny chovat se “jako bílé ženy”, jsou proto ostudou pro celé hnutí a špiní jeho dobré jméno (Dnešní renees 22/06/05).

Jaký je mobilizační potenciál krajně pravicového Svazu žen? Nakolik má jejich konzervativní pojetí ženské role šanci oslovit české dívky? Pro aplikaci rámcové analýzy jsem zvolila úvodní text webových stránek organizace (Nová tvář Svazu žen 22/06/05), kde se skupina představuje a uvádí hlavní cíle své činnosti {13}.

V diagnostické části rámce je uvedena celá řada společenských jevů, které Svaz žen pokládá ze nežádoucí. Konkrétně se jedná o potraty, pornografii a feminismus. V obecnější rovině pak o úlohu ženy v současné společnosti, kdy se prioritou stala honba za kariérou a nezávazný život svobodné matky. Vyjádřen je rovněž jednoznačný nesouhlas s daným stavem naší zkažené společnosti. Definice problému je tedy v textu dostatečně rozpracována, ovšem zcela zde chybí identifikace konkrétního viníka. Toto určení příčin neblahého stavu české společnosti je sice přítomno v dalších článcích organizace (Život dnešní ženy 22/06/05), ale z hlediska přitažlivosti Svazu žen pro eventuální sympatizantky by mělo být obsaženo právě v úvodním textu, kde skupina představuje sebe a své hlavní cíle.

V prognostické části Svaz žen klade důraz na potřebu uchovat kouzlo rodiny, což je nejkrásnější a největší povinností árijských žen. Mají být rovněž zdůrazněny jedny z nejdůležitějších stránek národního socialismu: 1) propagace rasové čistoty, 2) propagace mateřství a 3) propagace rodinných hodnot. K tomu má pomoci sdružování tzv. pro-bíle smýšlejících dívek a žen. Prognostická část je v textu poměrně dobře rozpracována, nechybí zde ani konkrétní kroky k nápravě současné situace.

Co se týče poslední funkce, motivační, Svaz žen vyzývá dívky k výchově bílých dětí, což je podle něj hlavním posláním árijských žen. Přispěje to rovněž k upevnění zázemí celé bílé rasy. Motivační část je tedy v textu obsažena, byť není příliš dobře rozpracována.

Na závěr lze shrnout, že rámec vytvořený Svazem žen obsahuje všechny potřebné funkce, ovšem pro dosažení mobilizačního potenciálu nejsou dostatečně propracovány. Nedostatkem je hlavně absence určení konkrétního viníka současného neblahého stavu naší společnosti a dále nedostatečně naléhavá výzva směrem k potenciálním sympatizantkám.

3. Women for Aryan Unity

Women for Aryan Unity (WAU) je mezinárodní organizace árijských žen, která byla založena před více než patnácti lety. Pobočky existují téměř na celém světě: v Severní i Jižní Americe, Evropě a Austrálii. Celkem jich je patnáct a figuruje mezi nimi i česká sekce WAU Czech Republic (WAU Contacts 2/12/04). Organizace je nejsilnější v Severní Americe, kde také vznikla. Za svůj hlavní cíl definuje podporu rozvoje bílé rasy a kultury. Klade důraz na “produktivní a pozitivní činnost”, zejména na výchovné a vzdělávací aktivity. Soustřeďuje se rovněž na duchovní i hmotnou podporu árijských “sester, bratrů, partnerů, rodin, dětí a vězňů války” (Welcome to WAU Website 23/11/05). Základní tezí organizace je tzv. 14 slov: “That the beauty of the white Aryan women will not perish from the Earth.” (Nechť krása bílých árijských žen nezmizí ze Země.)

WAU má silné vazby na militantní neonacistické organizace jako Blood and Honour a Volksfront, se kterými úzce spolupracuje. Otevřeně se hlásí k neonacistické ideologii, tedy k národnímu socialismu. Některé členky jsou vyznáním křesťanky, některé odinistky či ateistky, ale většina se jich hlásí k “pohanským” předkřesťanským starogermánským náboženstvím (Welcome to WAU Website 23/11/05). Hlavní činností organizace je vydávání elektronických a tištěných časopisů (publikuje 10 zinů nejrůznějšího zaměření, viz níže), pořádá finanční a hmotné sbírky pro vězněné aktivisty a jejich rodiny a pro árijské rodiny obecně.

Zaměření zinů vydávaných WAU je široké: od časopisů o sebeobraně po rady pro nastávající matky. Pro úplnost uvádím jejich seznam a stručnou charakteristiku: Skuld - she who has become: portréty slavných árijských žen z minulosti a současnosti (Skuld - She who has become 2/12/04), Gaia: informace o původu bílé rasy, antropologie, životní prostředí (Gaia 23/11/05), Past Times: kultura, symboly a tradice našich předků (Past Times 23/11/05), Elements: příroda a životní prostředí (Elements 23/11/05), Heroes and Heroines: měsíčník o hrdinech a hrdinkách nacistického hnutí (Heroes and Heroines 2/12/04), Instinct: sebeobrana (Instinct 23/11/05), Aryan Strides: informativní časopis s recenzemi, přehledy demonstrací, koncertů atd. (Aryan Strides 2/12/04), Morrigan Rising: hlavní časopis WAU a jejich příznivců/kyň (Morrigan Rising 2/12/04), Little Warriors: speciální časopis pro děti (Little Warriors Ezine 23/11/05) a Motherhood Tips: tipy a rady ohledně mateřství a těhotenství (Motherhood tips 2/12/04).

Důležitou činností WAU je, jak už jsem zmínila, pořádání finančních a věcných sbírek. Existují tři podpůrné programy: 1) Yule funds: finanční sbírka pro “vězně války” a jejich rodiny, 2) Aryan Family Clothing Program: sbírka oblečení, hraček a dalších potřeb pro chudé árijské rodiny, 3) Welcome to the world little one: speciální balíčky pro čerstvé árijské matky jako poděkování za zplození bílého dítěte. “Nejedná se o charitu pro chudé, ale o poděkování matkám a otcům za to, že přivedli na svět nové árijské děti, je to způsob poděkování WAU za záchranu naší budoucnosti.” (Little One 2/12/04)

Velice zajímavé jsou názory WAU na postavení ženy ve společnosti, a to především ve srovnání s přístupem českých krajně pravicových organizací k tomuto tématu. WAU jsou totiž nejen emancipované, ale dokonce se přímo hlásí i k feminismu. Pravá árijská žena totiž podle nich není jen dobrou matkou, ale i udatnou bojovnicí, je “mateřská, ale současně i krutá a divoká” (Skuld - She who has become 2/12/04). Přestože válka byla vždy považována za mužskou doménu, i ženy se odjakživa účastnily významných bitev a soubojů. V historii najdeme příklady takových žen, jako byla Johanka z Arku či vévodkyně Gaita z Lombardie. Ženy v dnešní době dokázaly, že dokážou ovládnout všechny domény, včetně těch mužských. Časopis Skuld, věnovaný právě takovýmto ženám-hrdinkám, ukazuje, že tvrzení typu “ženy byly v minulosti spokojené se situací, kdy byly připoutány ke kuchyňskému dřezu” je mylné (Idem).

Podle WAU přišel čas, aby byla znovu definována role žen v (krajně pravicovém) hnutí. Členky organizace volají po znovuobjevení konceptu feminismu, který by ovšem měl být přizpůsoben parametrům “rasy a revoluce”. Hnutí se podle nich může vyvíjet dále jen za předpokladu úplné rovnosti jeho členů a členek. Odsuzují aktivisty, kteří tlačí ženy do jimi vymezených rolí a sami se staví do nadřazené pozice. Základem spolupráce je podle WAU partnerství a rovnost všech lidí v hnutí (Mission Statement 23/11/05).

Podívejme se nyní na texty WAU z hlediska jejich mobilizačního potenciálu. Pro tento účel se zaměříme na text věnovaný základnímu poslání organizace (Mission Statement 23/11/05), který je z hlediska svého obsahu pro účely rámcové analýzy nejvhodnější {14}.

V diagnostické části jsou definovány tři problémy, které trápí celé hnutí: 1) rozštěpenost, 2) snaha některých jeho členů měnit hlavní poslání hnutí a konkrétní reálná témata v hloupá dogmata a 3) vznik generace samozvaných vůdců, kteří si hledají submisivní následníky. Lze konstatovat, že problémy i jejich původ jsou zde jasně určeny a diagnostická funkce je zejména díky své konkrétnosti dobře rozpracována.

V prognostické části text stanovuje několik zásadních cílů a úkolů, které je třeba splnit. Takovýmto velkým úkolem je redefinovat roli žen v hnutí a znovuobjevit koncept feminismu. Ten by však měl být přizpůsoben rasovým a revolučním parametrům. Dalším cílem je hledání nové cesty, nového revolučního smýšlení. WAU rovněž vyhlašují boj proti všem, kdo mění poslání hnutí v dogma a snaží se naopak oslovit lidi, kteří chtějí doopravdy něčím být a ne se jen k něčemu připojit. V textu je tedy definováno několik konkrétních cílů, z nichž některé navíc přímo navazují na diagnostickou část rámce. Lze konstatovat, že rovněž prognostická funkce je dobře rozpracována.

Co se týče motivační funkce, text obsahuje výzvu k lidem, kteří se ztotožňují s misí WAU, aby se k organizaci připojili. Tito lidé jsou vítáni, aby v sesterství a přátelství společně hledali další cestu. Důraz je tedy kladen na společné úsilí a přátelské vztahy. Motivační část je v textu obsažena, nepůsobí však příliš naléhavě a vyzývavě.

Závěrem je možné konstatovat, že rámec vytvořený WAU je dobře rozpracován a splňuje všechny tři klíčové funkce. Ovšem vzhledem k tomu, že je zaměřen výhradně na situaci uvnitř hnutí a obecným společenským problémům se vůbec nevěnuje, je jeho mobilizační potenciál omezen pouze na členy hnutí. Oslovuje tak jenom lidi z vlastních řad a jeho společenský přesah je skoro nulový. Šance na získání nových příznivců je proto velmi malá.

Při srovnání českých krajně pravicových formací a mezinárodní organizace WAU v přístupu k postavení žen a mužů a k feminismu obecně lze konstatovat, že mezi nimi existuje zásadní rozpor. Ty české stále trvají na tradičním rozdělení rolí a odsuzují nejen feminismus, ale i rovnost obou pohlaví. Ženská emancipace je podle nich jednou z příčin alarmujícího stavu naší společnosti. Naopak WAU feminismus vítají a tvrdí, že hnutí má před sebou “velký úkol předefinovat roli žen” (Mission Statement 23/11/05). Nakolik je však jejich přihlášení se k feminismu pozitivním krokem vzhledem k avizované rasové a revoluční interpretaci celého konceptu, je přinejmenším sporné. Nezodpovězena zůstává rovněž otázka, jak je možné, že přes diametrální rozpor v chápání role ženy ve společnosti existuje česká sekce WAU. Názory českých aktivistek jsou v přímém rozporu s cíli a posláním této organizace.

Závěr

Na české krajně pravicové scéně dominuje tradiční pojetí role žen. Jejich místo je především v rodině a hlavním úkolem je vychovávat děti a být oporou svého partnera. Tento postoj zastávají i samotné ženské organizace. Typický je proto odpor vůči feminismu, který je pokládán za zhoubný a nepřirozený pokus o nastolení rovnosti obou pohlaví. Některé organizace, jako např. Svaz žen, se svými názory dokonce blíží k hodnotám konzervativního katolicismu.

Kromě důrazu na mateřskou roli jsou ženy v krajní pravici rovněž považovány za sexuální objekty. Tímto způsobem bývají zobrazovány na webových stránkách některých organizací jako Johny Kentus Gang či Brux Radical Boys.

Mezinárodní ženská organizace Women of Aryan Unity naopak sdružuje ženy velmi emancipované. WAU se otevřeně hlásí k feminismu, který ovšem deformuje a přizpůsobuje ho panárijskému zaměření organizace.

V přístupu k postavení žen v současné společnosti existují zásadní rozdíly mezi českou krajní pravicí a WAU. A to i přesto, že podle dostupných informací existuje i česká sekce této organizace. Je zajímavé, že i v rámci krajní pravice je patrný stejný rozdíl v přístupu k feminismu u nás a ve světě, který převažuje i v celé společnosti.

Poznámky

{1} Více k rámcové analýze a rámcům obecně viz Kavková 2005. 
{2} Ke stejným závěrům došly i autorky Hašková a Kolářová, viz Hašková a Kolářová 2003. 
{3} Brux Radical Boys je poměrně nově vzniklá krajně pravicová skinheadská organizace, působící v Mostě. 
{4} Tato organizace stojí za většinou rasově a ideologicky motivovaného násilí v Brně; její členové často vyvolávají násilné střety. 
{5} I zde se závěry shodují s článkem Haškové a Kolářové, viz Hašková a Kolářová 2003. 
{6} Jedná se o militantní neonacistickou organizaci, která byla aktivní hlavně v první polovině devadesátých let. 
{7} Vzhledem ke kostrbatému jazykovému stylu se zjevně jedná o téměř doslovný překlad z angličtiny. 
{8} Poslední generace je časopis s otevřeně neonacistickým zaměřením, který vychází nepravidelně od roku 2003. 
{9} Národní odpor je v současnosti nejsilnější militantní neonacistická formace v ČR. 
{10} Jedná se o militantní neonacistickou organizaci, která byla aktivní hlavně v první polovině devadesátých let. 
{11} Freya je starogermánská bohyně lásky a plodnosti. 
{12} Věznění krajně pravicoví aktivisté jsou nejčastěji nazýváni Prisoners of War (POW) , tedy vězni války. 
{13} Celé znění textu viz příloha. 
{14} Celé znění textu (v anglickém jazyce) viz příloha.

Literatura

Hašková, H.- Kolářová, M.: Women´s non-governmental organizations and Women´s Groups in left- and right- wing social movements. In: Hašková, H.- Křížková, A. (eds.) (2003): Women´s Civic and Political Participation in the Czech Republic and the Role of the European Union Gender Equality and Accession Policies. Praha: Institute of Sociology: Sociological papers. 
Kavková, J. (2005): Rámcová analýza a její využití. Politologická revue 2(9) 
Mareš, M. (2003): Pravicový extremismus a radikalismus v ČR.. Brno: Barrister & Principal. 
Snow, D.A. - Benford, R.D. (1988): Ideology, Frame Resonance and Participant Mobilisation. International Social Movement Research č. 1

Ziny

Bílá růže (1996), č.1, Brno 
Freya (1994-5), č.1 a 2, Brno 
Skinheadgirl (1995), č.2, Teplice 
Valkýra (1996), č. 2, Praha

Internetové zdroje

Blažek, P. Skinheads: sociální choroba naší doby. http://www.geocities.com/horejs/skinheads.html, 27/10/04. 
Potraty. Poslední generace,č.1/2003. http://www.nsec/88.org, 06/04/05. 
Causa pod lupou: hormonální antikoncepce. Poslední generace, 2/2003. http://www.nsec/88.org, 06/04/05. 
Pilulka zabiják míří na český trh. http://www.odpor.info, 15/06/05. 
Stránky Johny Kentus Gang, http://www.jkg.hooligans.cz, 30/11/05. 
Stránky Brux Radical Boys, http://www.brux-radicalboys.tk, 30/11/05. 
Stránky Svazu žen: Nová tvář svazu žen, Dnešní Renees, Život dnešní ženy. http://www.womensunion.wz.cz, 22/06/05. 
Stránky Women for Aryan Unity: 
WAU-Women for Aryan Unity , http://www.rac-usa.org/wau/main.html, 23/11/05. 
WAU Mission Statement, http://www.rac-usa.org/wau/missionstatement.html, 23/11/05. 
WAU Contacts, http://www.rac-usa.org/wau/waucontacts.html, 02/12/04. 
Skuld - She who has become, http://www.rac-usa.org/wau/skuldmain.html, 02/12/04. 
Gaia, http://www.rac-usa.org/wau/gaia.html, 23/11/05. 
Past Times, http://www.rac-usa.org/wau/ptimes.html, 23/11/05. 
Elements, http://www.rac-usa.org/wau/elements.html, 23/11/05. 
Heroes & Heroines, http://www.rac-usa.org/wau/hhmain.html, 02/12/04. 
Instinct, http://www.rac-usa.org/wau/instinct.html, 23/11/05. 
Aryan Strides, http://www.rac-usa.org/wau/aryanstrides.html, 02/12/04. 
Morrigan Rising, http://www.rac-usa.org/wau/mr.html, 02/12/04. 
Welcome to the world little one, http://www.rac-usa.org/wau/baby.html, 02/12/04. 
Little Warriors of WAU, http://www.rac-usa.org/wau/lwintro.html, 02/12/04. 
Motherhood Tips, http://www.rac-usa.org/wau/mht.html, 02/12/04. 

Texty použité pro rámcovou analýzu: 

1) Svaz žen: úvodní stránka, http://www.womensunion.wz.cz 
Nová tvář Svazu žen

Svaz žen se znovu probouzí! Po delší přestávce jsme opět zde v novém složení plném mladých, aktivních dívek a žen. Jsme plny energie a odhodlání bránit naši krásnou kulturu a bílou rasu.

Jsme čestné, oddané ženy, vědomé si své hodnoty, které chtějí ukázat a zdůraznit některé z nejdůležitějších stránek Národního socialismu, kterými jsou propagace rasové čistoty, mateřství a rodinných hodnot.

Jsme hrdé na to, že jsme bílé. Jsme hrdé na své bílé muže a na své bílé děti. Naší největší a nejkrásnější povinností je uchovat kouzlo rodiny, jež je pro nás posvátná!

Snažíme se sdružovat pro-bíle smýšlející děvčata a ženy v České republice. Mimo jiné se zabýváme pomocí P.O.W., a to jak finanční, tak duševní podporou.

Nesouhlasíme s úlohou ženy v současné zkažené společnosti. Prioritou dnešních žen je pouze honba za kariérou a nevázaný život svobodné matky, který se nám příčí.

Odmítáme též feminismus, který se nám jeví jako neodůvodněné, nesmyslné až zvrhlé přebírání mužských rolí něžným pohlavím. Říkáme ne pornografii a bojujeme proti potratům, které akceptujeme pouze v případě, když je žena znásilněna nebo zjistí, že se jí narodí těžce postižené dítě, ale žena, která zabije své nenarozené dítě, se podle nás ani ženou nazvat nedá!

Posláním árijských žen je vychovávat bílé děti a zajistit jim budoucnost. Zároveň tím upevnit zázemí naší čisté a nejsilnější rasy, která bude opět vládnout světu! 

2) Women for Aryan Unity: Mission Statement, 
http://www.rac-usa.org/wau/missionstatement.html 
WAU – Mission Statement

Women for Aryan Unity cannot be a Mass-Organization, and thus it does not accept disciples, as do conventional movement groups. At this time in the Movements history, when the great task of redefining a Woman’s role in the cause is posed; of reinventing the concept of “feminism” within the parameters of Race and Revolution, WAU can only be a group of equals, a staff of educators and disseminators, not hangers on, joiners, or pseudo – soldiers.

The issue is a matter of finding our peoples path toward a new revolutionary mindset, and thus WAU cannot tolerate masses of reactionaries, semi-literate troublemakers, or infantile militants. The same persons who would have WAU accept racialist Role Players would commit us to erroneous positions. It is the nature of the hangers on; this movement has unfortunately thrived on for decades to demand slogans, to transform real issues into stupid dogmas from which they can derive their role and their pseudo – intellectual security.

Fractionalization is proof of this, how many groups constructed on mass organization principles, have produced other groups, often opposing each other? Even WAU has experienced this, with comrades demonstrating their “Superiority” not by maturely going on their own way, but by revolting against the very sisters who brought them along, it is through this despicable process that the movement has produced generations of self appointed leaders, ever seeking new submissive disciples.

WAU intends to leave such people outside and fight those who want to transform our cause into a slogan; such people are extremely handicapped and uninteresting in their unity, compared with those who strive to be something rather than merely joining something. Those who, on the contrary, have a true feeling for the mission of WAU, and have glimpsed its direction in the world, are welcome to join because the work we talk about is to be found in our sisterhood and friendship, we find it together. 

WAU Sisterhood Est. 1990