FINANCE
Proč peníze nejsou a nemusí být kryty zlatem?
Jak fungoval obchod a peníze v minulosti
Peníze dříve fungovaly celkem jednoduše – měli jste zlato (nebo jiný kov nebo prvek) kterého si každý cenil, takže jste mohli tento drahý kov vyměňovat za jídlo, ošacení a vlastně cokoliv jiného.
Dlouhodobě se ale nošení zlata zdálo jako velmi nepraktické, protože je to prostě velmi těžký kov. V praxi pak stačilo mít zlato v bance, která vám vydala jakési potvrzení o tom, že zlato opravdu máte a na potvrzení vám ho byla schopna i vydat. Tato potvrzení jste pak vyměňovali úplně stejně, jako klasické zlato, jen je šlo nosit v peněžence a šlo vlastně o předchůdce dnešních peněz.
Banka v praxi nemohla vydat více potvrzení o vlastnictví zlata, než kolik zlata ve skutečnosti v bance bylo a každý si tak mohl vybírat své zlato – stačilo jen přinést potvrzení o vlastnictví, které ovšem nebylo na jméno (právě aby s nimi šlo obchodovat).
Dnes je ale situace jiná a není zase takovou novinkou, že dnešní peníze nejsou kryty zlatem, a ve skutečnosti nejsou kryty ani ničím jiným hmotným. Jak to, že tento systém, kdy měna nemá za sebou žádné zlato, vlastně funguje a okamžitě se nezhroutí?
Peníze bývaly kryty zlatem – čím bylo kryté zlato?
Mohli bychom říci, že peníze fungovaly, protože byly něčím kryty. Ale čím bylo kryté zlato? Vlastně ničím. Zlato nemá hodnotu samo o sobě, ale jen proto, že jsme se vlastně na celém světě dohodli, že jde o kov, který hodnotu opravdu má. Kdybychom se na tomto nedohodli, zlato by mohlo mít klidně stejnou hodnotu, jako kus hlíny, tedy až na výjimky v praktické použitelnosti žádnou.
Stejná situace je s diamanty, drahými kameny, platinou nebo prostě čímkoliv, co dnes považujeme za cenné. Hodnotu to má pouze proto, že jsme se na tom dohodli. Nic víc, nic míň.
Proč tedy peníze nejsou ničím kryty?
Stejně jako se zlatem (diamanty, platinou atd.) jsme se jednoduše dohodli, že peníze mají hodnotu. Víme, že si za ně můžeme něco koupit a víme, že i ostatní takto přemýšlí a peníze pokládají za něco hodnotného. Pokud by to tak nebylo, měli bychom jen kupu papíru a kovových koleček bez hodnoty.
Protože vlastně ani ono zlato nebylo ničím kryto, nedává vlastně smysl, aby peníze byly kryté něčím, jehož cenu jsme si stejně celkem náhodně zvolili.
Peníze slouží prostě jen jako univerzální prostředek ke směně, kterou všichni mezi sebou respektujeme a věříme, že peníze budou mít také dlouhodobou hodnotu (proto si je třeba šetříme nebo ukládáme na účet, ale také proč pro ně pracujeme).
Pokud by to tak nebylo a například banka vytiskla enormní množství peněz, ztratily by hodnotu a nebyly by prostě tak cenné, tedy by v praxi všichni měli více, ale všechno by bylo také dražší.
Příklady něčeho „bez hodnoty“ i bez krytí – kryptoměny
Velmi zajímavou moderní problematikou „čehosi bez hodnoty“ jsou kryptoměny. Často se píše o tom, že kryptoměny jako Bitcoin a jiné se prodávají i za stovky tisíc korun za kus. Využívá ale někdo kryptoměny k něčemu smysluplnému? Pokud nejste vyložený nadšenec nebo fanynka, pravděpodobně žádné kryptoměny nevlastníte a ani jste je nikdy k ničemu nevyužili.
Ono s tím vyžitím je to stejně takové, že nijak zásadně (zatím) využít kryptoměny nejdou a jde jen o ojedinělé případy, kdy lze platit v eshopech nebo fajnšmekrovských restauracích a hospodách.
Proč tedy mají kryptoměny hodnotu, i když v praxi k ničemu pořádnému nejsou? Stejně jako peníze mají kryptoměny hodnotu prostě proto, že je o ně zájem a na hodnotě se vlastně dohodl trh. Že kryptoměny nejsou kryty a vlastně existují jen v počítačovém kódu z nul a jedniček? I tak do nich lze investovat a třeba na investici vydělat.
Komentáře