Svátek Hromnice a jeho původní význam – jak se slaví a proč?

Jsou tady Hromnice a s nimi o hodinu více. Zajímá vás, jak se tento únorový svátek slaví, co se podle něj předpovídá nebo jaký má význam v křesťanském a pohanském pojetí? Pojďte se dozvědět víc.

význam – křesťanská tradice
pohanská tradice – pranostiky

Foto: Profimedia

Hromnice – význam, datum, předpovědi

Hromnice jsou svátek na pomezí zimy a jara, kdy se příroda pomalu začíná probouzet k životu a je konečně znát, že přibývá dne a ubývá noci. Odtud plynou pranostiky, které říkají, že na Hromnice je o hodinu více a že by o nich měl skřivánek vrznout (zazpívat). Podle starého juliánského kalendáře vycházel tento svátek na 11. února, kdy už bývá slyšet první skřivánčí zpěv. Dnes však podle současného kalendáře slavíme Hromnice už 2. února, kdy je takový jev spíše ojedinělý.

Tento svátek se pojí také s předpovědí počasí. Podle toho hromničného počasí se předpovídalo, jaké bude nadcházející období a jak dlouho ještě potrvá meteorologická zima. Stará lidová moudrost praví, že když na Hromnice svítí slunce, obloha je jasná, bez mráčku a teplota se vyhoupne nad nulu, znamená to, že můžeme očekávat ještě několikatýdenní mrazy. Naopak když je pošmourno a teploty se drží pod nulou, znamená to, že zima už pomalu končí a jaro je za humny.

Dříve představoval tento svátek také definitivní konec Vánoc, které neuzavírali Tři králové, nýbrž trvaly přes celý leden až do Hromnic. Až tehdy se obvykle sklízela výzdoba a vynášel vánoční stromeček. Tento den byl jakousi předzvěstí jara, jehož síla a naděje se posilovala různými rituály. V podobě, v jaké ho dnes známe, je to primárně křesťanský svátek, ale jeho kořeny lze dohledat i v předkřesťanských dobách a pohanské víře.

Hromnice – křesťanská tradice, zvyky

V křesťanském pojetí jsou Hromnice svátkem světla a naděje, kterou věřící nachází ve svém Spasiteli. V katolických kostelech se žehná ochranným svíčkám nazývaným "hromničky". Poté následuje průvod, kdy křesťané nesou své světlo, jímž si připomínají odkaz Ježíše Krista. Kořeny této tradice sahají do 10. století.

Hromničné svíčky se vysvěcují především proto, aby dané stavení nepostihly žádné pohromy nebo neduhy. V průběhu roku se staví do oken v čase bouřky, ale používají se i obecněji jako ochrana proti různým živelným pohromám, požárům, vichřicím, suchu nebo povodním. Hromnička může ochraňovat konkrétního člověka, rodinu, dům, domácí zvířata nebo pole a jeho úrodu. Někdy slouží i jako ochrana proti nemoci a smrti. Podle potřeby a záměru se pak staví do oken, na stůl, do chléva nebo k lůžku nemocného.

Podle lidové tradice podobně jako o svátku svaté Lucie platil i o Hromnicích zákaz ženských domácích prací jako šití, předení nebo draní peří.

Tento svátek značí 40 dní od narození Ježíše. Tehdy prý přinesli Marie s Josefem novorozeného Ježíška do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali Bohu. Tam se setkali s prorokem Šimeónem, jenž Ježíše označil za "světlo k osvícení pohanů". Proto bývá tento den oficiálně zvaný "Uvedení Páně do chrámu" označován jako den setkání (v řečtině Hypapanti), což odkazuje na setkání dítěte a starce, které lze v předkřesťanském smyslu vysvětlit jako odchod zimy a starého roku a příchod jara a roku nového. Ve smyslu křesťanském však jde o zánik pohanství a příchod nové doby ve jménu Krista.

Hromnice – pohanská tradice, zvyky

Když zapátráme po kořenech této tradice a očistíme je od balu křesťanské ideologie, dostaneme se k původnímu významu, který je primárně spojený s přírodou a jejími cyklickými proměnami. V období Hromnic se slavily první známky jara, rituálně se nechávala odcházet zima a podporovala se síla "znovuzrozeného" Slunce a jara. Světově známým předkřesťanským svátkem je například keltský Imbolc.

Slovanská podoba těchto slavností byla spojená především s uctíváním bouřkového boha Peruna, který vládl nad hromy a blesky. Odtud tedy pochází název i obsah hromničné tradice, kterou si křesťané upravili po svém a do jejího středu místo Peruna dosadili svého Spasitele. Pohanské oslavy Peruna probíhaly v bujarém duchu. Tradičně se zapalovaly velké ohně, kolem kterých se scházela daná komunita. Lidé se probouzeli ze "zimního spánku", radovali se z odchodu zimy a přežití nejkrutějšího období roku. Mohlo se porazit větší zvíře, pořádaly se hody a tančilo se, často v maskách nebo zábavných převlecích, které podporovaly oslavnou náladu a zaháněly pryč zlé síly. Stopy těchto oslav je dnes možné dohledat v Masopustu a tradičních únorových zabíjačkách.

V některých krajích byly tyto ohně rovněž vnímány jako ochranné, častěji však měly spíš očistný charakter. Lidé se čistili od zimního strádání a duchovně se připravovali na nové období roku. Například v baltské tradici se na hranici pálí Mara, bohyně zimy a smrti, která s tímto svátkem odchází a dává prostor příchodu jara.

Dalším pozoruhodným zvykem jsou pak návštěvy posvátných studánek, očista v jejich vodě a jiné s vodou spojené rituály. V našem prostředí se v souvislosti s bohyní zimy a smrti zvanou Morana nepojí oheň, ale voda. Podobizna Morany z hadrů, dřeva nebo slámy se u nás obvykle nepálí, nýbrž topí v řece rozvodněné z tajících sněhů, případně se vrhá ze skály. Tímto rituálem končí její moc a může nastoupit bohyně života Živa nebo bohyně jara Věsna.

Hromnice – lidová rčení a pranostiky:

• Na Hromnice o hodinu více.
• Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho ještě se povleče.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.

Na závěr si pojďme odpovědět na nejčastější otázky...

Kdy se slaví Hromnice v roce 2023?

V roce 2023 vychází Hromnice na čtvrtek 2. února.

Co znamenají Hromnice?

Hromnice jsou svátek na pomezí zimy a jara, kdy se příroda pomalu začíná probouzet k životu a je znát, že dne přibývá. V tomto dni se tradičně zapalují a vysvěcují svíčky na ochranu před pohromami a neduhy. V podobě, v jaké ho dnes známe, je to primárně křesťanský svátek, ale jeho kořeny lze dohledat i v předkřesťanských dobách a pohanské víře.

Kdy má svátek Hromnice?

Hromnice není jméno, jedná se o název svátku, který připadá na 2. února. Ve stejném dni slaví svátek Nela.

Co znamená "Na Hromnice o hodinu více"?

Jde o rčení, které odkazuje na zhruba hodinový rozdíl mezi délkou dne o zimním slunovratu a o Hromnicích. Tento svátek byl dříve definitivním koncem vánočního období a oslavou prvních známek jara, jako je například první skřivánčí prozpěvování. Podle hromničného počasí se určuje, za jak dlouho propukne jaro a zapalují se svíčky, které symbolizují naději na přežití.

Co se dělá na Hromnice?

Na Hromnice se zapalují svíčky zvané "hromničky", jejichž světlo má ochraňovat před hromem a jinými živelnými pohromami. V křesťanském pojetí představuje naději a nový začátek v podobě Ježíše Krista. V předkřesťanském pojetí se jedná o loučení se zimou a vítáním nového roku, znovuzrození přírody. Pálí se ohně, hoduje se a tančí. Stopy dávných pohanských oslav je možné dohledat v Masopustu a únorových zabíjačkách.

Co jsou to hromničky?

Hromničky jsou svíčky vysvěcené v katolickém kostele na Hromnice, které mají mít ochrannou moc. Vysvěcují se především proto, aby dané stavení nepostihly žádné pohromy nebo neduhy. V průběhu roku se staví do oken v čase bouřky, ale používají se i obecněji jako ochrana proti různým živelným pohromám, požárům, vichřicím, suchu nebo povodním. Hromnička může ochraňovat konkrétního člověka, rodinu, dům, domácí zvířata nebo pole a jeho úrodu. Někdy slouží i jako ochrana proti nemoci a smrti. Podle potřeby a záměru se pak staví do oken, na stůl, do chléva nebo k lůžku nemocného.

Proč musí na Hromnice skřivan vrznout?

Podle starého juliánského kalendáře vycházely Hromnice na 11. února, kdy bývá slyšet první skřivánčí zpěv. Odtud pochází rčení, že by měl skřivan na Hromnice vrznout (tedy zazpívat), i kdyby měl zmrznout. Dnes ale slavíme Hromnice už 2. února a to je podle ornitologů na skřivany ještě příliš brzy, takže pranostika ztratila své opodstatnění.

zdroje:

• https://www.novinky.cz/clanek/historie-hromnice-pohanske-vitani-jara-i-den-vyznamny-pro-krestany-40349635
• https://vimjakna.cz/dny/hromnice/
• https://www.denik.cz/z_domova/pohane-noc-svetel.html
• https://pohanskaspolecnost.cz/pohanstvi/zakladni-informace-o-pohanstvi-v-co-verime-a-co-delame/
• Fair Folk Podcast od Danicy Boyce: https://soundcloud.com/fairfolkcast
  

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: