Církevní kalendář: Svátky, jména, online

19.12.2023 06:26 | Autor: Dana Klomínková

Sdílet

Facebook
Twitter
Kopírovat odkaz

Liturgický neboli církevní kalendář slouží jako praktická pomůcka pro duchovní i laiky, která poskytuje informace o tom, kdy se slaví jaký svátek a seznamuje s jednotlivými liturgickými obdobími. Kalendář se hodí zejména kněžím, jáhnům, ministrantům a varhaníkům.

Foto: Pixabay

Liturgický/církevní kalendář: Rok, období, svátky

Liturgický rok nebo též Církevní rok je v křesťanském prostředí souhrn svátečních dnů a časových úseků, které je sestaven do pevné struktury v období jednoho roku. Kromě toho také určuje, které úryvky z Písma se při bohoslužbách mají číst.

Liturgický rok má několik společných bodů s občanským kalendářem. U nás se jedná o Velikonoce, Vánoce, slavnost svatých Cyrila a Metoděje (5. července), svátek sv. Václava (28. září) a státní svátek české státnosti.

Liturgický kalendář vznikl překrytím dvou velkých cyklů svátků - pohyblivého a stálého. Stálý je vázaný na pevná data kalendáře. Jde o jména světců uctívaných v římskokatolické církvi ve spojení s pevně stanovenými dny v roce. Některé zdroje hovoří o tzv. sanktorálu (Rok se svatými).

U pohyblivého cyklus svátků je závislost na datu Velikonoc a od nich se odpočítává. Užívá se pro něj pojem temporál (Rok Páně), který uvádí svátky a sváteční období podle biblických události Nového Zákona, resp. Ježíšova života.

Do liturgického kalendáře patří i další slavnosti, svátky a památky podle liturgického kalendáře platného na daném území, diecézi či řádu.

Advent: První adventní neděle, Svatý Mikuláš, Neposkvrněné početí Panny Marie, Gaudete
Vánoce: Štědrý den, Narození Páně, Svátek sv. Štěpána, Svátek sv. Jana, Svátek Mláďátek, Svaté rodiny, Oktáv Narození Páně, Zjevení Páně, Křtu Páně
Liturgické mezidobí: Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice)
Postní doba: Popeleční středa, Laetare, Květná neděle, Svatý týden
Velikonoční triduum: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční vigilie, Zmrtvýchvstání Páně
Velikonoce: Velikonoční vigilie, Zmrtvýchvstání Páně, Velikonoční oktáv, Velikonoční pondělí, Bílá neděle, Nanebevstoupení Páně, Letnice
Liturgické mezidobí: Slavnost Nejsvětější Trojice, Slavnost Těla a Krve Páně, Nejsvětější Srdce Ježíšovo, Proměnění Páně, Povýšení svatého Kříže, Slavnost Všech svatých, Dušičky, Slavnost Ježíše Krista Krále

Liturgický kalendář: Online, ke stažení, do mobilu

Program kalendáře je možné stáhnout na webu ZDE. Budete mít tak možnost prohlédnout si liturgický rok. Pro každý den v roce budete mít k dispozici zobrazování citace denní liturgie, liturgických čtení, jména z občanského a liturgického kalendáře, seznam světců na den, název dne, svátky, slavnosti, památky atd.

V kalendáři je možné přejít na den pomocí hledání podle jmen či světců nebo přejít přímo na vybrané dny. Kalendář ve formátu .pdf lze rovněž vytisknout.

Církevní kalendář: Jména, oslava jmenin

Slavení jmenin má své kořeny v raně křesťanském období a jeho účelem bylo snížit význam oslav narozenin, které byly vnímány jako pohanský a nekřesťanský rituál. Jednotlivým dnům roku byla přiřazena připomenutí významných světců a mučedníků, z čehož postupně vznikl církevní jmenný kalendář.

Křtěnci tak od 15. století dostávají jména podle svatých a mučedníků, kteří se stali jejich patrony. Často se jméno patrona shodovalo se jménem kmotra nebo světce, jemuž byl zasvěcen kostel. V současné době má více než 72% obyvatel České republiky jméno po světci. Pokřtěných je však jen přibližně polovina z nich.

Jmeniny se slaví především v Evropě a v Latinské Americe, přičemž v silně katolických zemích, jako je Polsko, se přikládá mnohdy větší význam jmeninám než narozeninám.

Český církevní kalendář uvádí téměř 2500 křestních jmen patronů a světců. Pokud hledají rodiče jméno pro křest dítěte, je možné použít počeštěné jméno patrona (např. Herbert místo Heribert).

Římskokatolický církevní kalendář

Liturgický rok začíná 1. adventní nedělí a končí v sobotu před první adventní nedělí. Oproti občanskému roku, který začíná 1. ledna, není počátek spjat s konkrétním datem – je pohyblivý, protože je spojen se 4. nedělí před 25. prosincem. 25. prosinec připadá každý rok na jiný den v týdnu, proto má i 1. adventní neděle každý rok jiné datum.

Dalším pohyblivým svátkem, který se pojí k Vánocům, je Svátek Svaté rodiny, který se slaví vždy v neděli po Narození Páně, a Svátek Křtu Páně, který se slaví v neděli po Zjevení Páně, tj. po 6. lednu.

Největší slavností liturgického roku jsou Velikonoce. Ty se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Začátek postní doby se odpočítává od Velikonoc – stačí napočítat zpět 6 neděl a dostanete 1. neděli postní. Středa před ní je tzv. Popeleční a představuje začátek postní doby.

Od Velikonoc se pak počítají další svátky a slavnosti: 40. den po Zmrtvýchvstání se slaví Nanebevstoupení Páně (vždy ve čtvrtek), 10 dní po něm je neděle Seslání Ducha svatého. V neděli po Seslání je Slavnost Nejsvětější Trojice, po ní na čtvrtek připadá Slavnost Těla a Krve Páně. Pátek dalšího týdne je věnován oslavě Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Poslední neděle, opět pohyblivý svátek liturgického roku, připomíná Krista Krále.

Web Římskokatolické farnosti uvádí, že smyslem celého liturgického roku je prožívat tajemství spásy: připomínat si hlavní události, které se staly pro naše vykoupení.

Liturgické barvy kalendáře a oděvu

Liturgické barvy oděvu, roucha mají svůj symbolický význam. Barvy se vyvinuly až ve 12. století, kdy zesílila tendence k symbolickému výkladu úkonů a znamení. Různé barvy se snažily vystihnout atmosféru a emocionální obsah jednotlivých svátků a slavností.

Bílá je barvou světla (obraz jednorozeného Syna Božího, který se nazval světlem světa) a je vlastní Velikonočnímu období, Narození Páně (a dalším svátkům Páně pokud se netýkají umučení a smrti), svátkům Panny Marie, andělů, svatých (nemučedníků) a tedy i Všech svatých. Dále Jana Křtitele (24. června), katedry svatého Petra a obrácení svatého Pavla. Bílá je též barvou čistoty, nevinnosti a radosti, proto se užívá při všech slavnostních příležitostech.
Červená je barva ohně, krve a lásky, takže se užívá o svátcích svatodušních, o svátcích připomínajících utrpení Páně a smrt mučedníků a mučednic. Používá se na Květnou neděli, Velký pátek, o dnu Seslání Ducha svatého, při slavení utrpení Páně, apoštolů, evangelistů a mučedníků.
Zelená se využívá během roku v tzv. mezidobí a je to barva stvoření a naděje. Zelená barva v liturgii vzbuzuje naději na věčný život, na zmrtvýchvstání. Používá se od 2. do 5. neděle po svátku Epifanie, od 1. do 27. neděle po Trojici Svaté a v den Díkůvzdání za úrody země.
Fialová barva vyjadřuje smutek zmírněný nadějí. Vykládá se taktéž jako barva popela, tedy jako symbol kajícnosti. Přísluší Adventní a Postní době, dále mším za zemřelé a smírným obřadům.
Černá je barvou smutku a smrti. Užívá se na Velký pátek a ke mším za zesnulé.
Růžová - radostná, je vhodná pro 3. adventní neděli a 4. neděli postní doby.

Liturgický kalendář pro varhaníky: Josef Olejník, církevní hudba

Liturgický kalendář, tzv. direktář, je hojně využívaný varhaníky. Představuje hlavní směrnici pro výběr liturgických textů pro každý den a zároveň je i důležitým návodem pro varhaníky pro používání Kancionálu při liturgii.

Významnou osobností, jehož dílo pomáhá kněžím, varhaníkům a chrámovým zpěvákům, je kněz, skladatel liturgické hudby a znalec gregoriánského chorálu P. Josef Olejník.

Liturgická hudba byla vytvořena pro bohoslužbu a má posvátnou formu. Pod pojem liturgické hudby zahrnujeme gregoriánský chorál, starou i moderní církevní polyfonii různých druhů, církevní hudbu pro varhany a pro jiné přípustné nástroje a lidový duchovní zpěv liturgický.

Pravoslavný církevní kalendář

Stejně jako římskokatolický církevní kalendář, tak i pravoslavný se sestává ze dvou kalendářních cyklů: z pevného a pohyblivého. Pevné kalendárium určuje, které svátky a které památky svatých připadají na dané určité datum (např. Narození Kristovo na 25. prosince, svatí Cyril a Metoděj na 11. května apod.); pohyblivé určuje, kdy se slaví pohyblivé svátky, datum se každoročně mění (jde o svátky s datem určovaným vzdáleností od Paschy - Velikonoc, dalšími pohyblivými svátky, jsou např. letnice čili Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo, Květná neděle).

Výpočet Paschy byl ve své době docela složitý problém. Matematik, fyzik a astronom Karel Friedrich Gauss (1777-1855) nakonec vypracoval poměrně jednoduché vzorce pro výpočet Velikonoc jak podle juliánského, tak i podle gregoriánského kalendáře. Na internetu je možné využít kalkulačku pro výpočet Paschy: ZDE.

Podle serveru orthodoxia.cz "datum pravoslavné Paschy může připadnout na libovolný den v období od 22. března do 25. dubna dle juliánského kalendáře (čili na den od 4. dubna do 8. května v občanském kalendáři - platí pro 20. a 21. století). Římsko-katolická (gregoriánská) Pascha je v 21. století ve 45 % případů o jeden týden před pravoslavnou Paschou, ve 30 % je ve stejný den, 5 % je rozdíl 4 týdny a v 20 % činí rozdíl 5 týdnů, o které je pravoslavná Pascha později (rozdíl o 2 či 3 týdny se nevyskytuje). Pravoslavný svátek Trojice může být v období 23. května - 26. června (občanského kalendáře)."

Pravoslavná Pascha není považována za svátek jara, ale jde o svátek zmrtvýchvstání Krista. V Evangeliu se totiž nehovoří o jarním úplňku, ale uvádí se tam zpráva, že Kristus Pán vstal z mrtvých po židovské pasše. Na jiných kontinentech světa se Pascha slaví ve stejný den jako u nás, ale roční období je tam jiné jako třeba v Austrálii, kde je na podzim.

Zdroj: