Zemětřesení v Číně 2023: Kde přesně udeřilo a kolik je mrtvých?

Podle odborníků dochází na Zemi každý rok přibližně k milionu otřesů, avšak mnohdy jsou tak slabé, že je možné je zachytit pouze pomocí vysoce citlivých přístrojů. V České republice naštěstí k silnému zemětřesení nedochází.

Vznik – Čína 2023 – Turecko a Sýrie 2023 -
Richterova stupnice – Mercalliho stupnice
Co dělat při zemětřesení – ČR – Evropa – Svět

Foto: Pixabay

Jak vzniká a co způsobuje zemětřesení

Přibližně 90 % zemětřesení je tektonického původu, kdy při tektonických procesech dochází k hromadění napětí. V případě, že dojde k náhlému uvolnění energie v nitru Země (obvykle na hranici litosférických desek), vznikají otřesy.

Napěťové stavy jsou tedy způsobeny neustálým pohybem zemských desek, konkrétně podél zlomů. Právě tam, kudy zlomy procházejí, dochází k výskytu silnějšího zemětřesení, tj. západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.

Publikace Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uvádí, že je nutné správně porozumět následujícím pojmům. Za ohnisko zemětřesení je považováno místo v zemské kůře nebo plášti, kde otřesy vznikají. Toto místo je prostorově neomezené a může dosahovat i několika stovek kilometrů. Z toho důvodu je nahrazováno jedním bodem – hypocentrem, což je těžiště plochy ohniska. Bodu na povrchu, který je nejblíže k oblasti vzniku otřesů, se říká epicentrum. U hloubky ohniska se jedná o vzdálenost mezi epicentrem a hypocentrem.

Síla otřesů se vyjadřuje pomocí dvou odlišných veličin: magnitudo (určené z maximální výchylky seismometru) a makroseismická intenzita (ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu). Každé zemětřesení je tak popisováno několika údaji, je to jedna hodnota magnituda a více hodnot makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru.

Zemětřesení v Číně 2023

18. prosince udeřilo zemětřesení o síle 6,2 stupně v provinciích Kan-su ležící u hranic s Mongolskem a v provincii Čching-cha. Silné otřesy podle tiskové agentury Reuters a AP s odvoláním na čínská státní média poničily budovy, silnice, vodovod i elektrické vedení. V některých zasažených částech došlo k přerušení dopravy a komunikačního spojení.

Dosud je hlášeno 127 obětí a více než 700 zraněných. V provincii Kan-su zemřelo nejméně 113 lidí, 536 bylo zraněno a 16 z nich je v kritickém stavu. Zbytek obětí a dalších 182 zraněných je v provincii Čching-chaj. Mnoho lidí se stále nachází pod troskami a není tak konečný počet znám.

Záchranné práce neusnadňuje mrazivé počasí s teplotou až pod – 10 °C a nedostatek lidí. Podle ČT s odkazem na čínskou státní televizi CCTV: „Čínské ministerstvo financí a ministerstvo pro řešení mimořádných událostí v úterý vyčlenilo 200 milionů jüanů (628 milionů korun) na pomoc zasaženým provinciím“.

Čína je bohužel náchylná k zemětřesení, protože leží v oblasti, kde se setkávají tektonické desky, jako je euroasijská, indická a pacifická. Historicky nejhorší zemětřesení v Číně se událo v květnu 2008. Tehdy provincii S'-čchuan zasáhly otřesy o síle 7,9 stupně a počet obětí se vyšplhal na téměř 90 000 lidí.

Zemětřesení Turecko a Sýrie 2023

6. února 2023 ráno zasáhlo zemětřesení jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie. Počet obětí se vyšplhal přibližně na 50 000 a střechu nad hlavou ztratily miliony lidí. Šlo o otřes o síle 7,8 stupně a následný otřes o síle 7,5 stupně. Následovaly dotřesy. Do 9. února americká geologická služba (United States Geological Survey, USGS) zaznamenala na 150 zemětřesení o stupni větším než 4. Zdroje uvádí, že rozloha oblasti zasažené zemětřesením činila 110 000 kilometrů čtverečních.

Zemětřesení zasáhlo klíčovou průmyslovou oblast Turecka a část zemědělské infrastruktury. V průmyslovém centru v okolí měst Kahramanmaras a Gaziantep se nacházely továrny vyrábějící vše od oblečení západních značek, šperků, hrnců, pánví, železa po barvy a barviva. Podle webu burzovnisvet.cz se odhaduje, že „zemětřesení způsobila ztráty ve výši 84 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 10 % celé turecké ekonomiky v roce 2022.“

Podle Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (GFÚ) je oblast dlouhodobě seismicky aktivní. Převážná část Turecka se nachází na Anatolské tektonické desce sousedící s Arabskou a Eurasijskou deskou. „Posuvem Arabské desky směrem k severu je Anatolská deska vytlačovaná k západu podél Východoanatolského zlomu. Tření na zlomu pak způsobuje silná zemětřesení.“

Stupnice zemětřesení: Richterova stupnice

Richterova stupnice patří mezi nejznámější stupnice na světě a používá se v seismologii, kde vyjadřuje velikost zemětřesení. Roku 1935 ji vytvořil americký seismolog Charles Francis Richter (1900–1985) ve spolupráci s Beno Gutenbergem. Tato stupnice je založená na množství energie v ohnisku zemětřesení a každý stupeň uvolňuje 32x větší energii než ten předchozí.

Intenzita zemětřesení závisí na síle, na vzdálenosti od epicentra a na geologických podmínkách v jeho okolí.

Zdroj: www.multimediaexpo.cz

Stupnice zemětřesení: Mercalliho stupnice

Stupnici sestavil italský seismolog Giuseppe Mercalli (1850–1914). Nevyužil však k tomu přístroje, nýbrž pozorování následků zemětřesení. Dvanáctistupňová Mercalliho stupnice se využívá pro měření makroseismické intenzity a statisticky vyhodnocuje pozorované makroseismické účinky otřesu, což sebou nese subjektivní vhled.

Kromě Richterovy a Mercalliho stupnice existují ještě další stupnice pro měření zemětřesení, a to MCS stupnice (Mercalli, Cancani, Sieberg) používaná v Evropě a MKS stupnice (Medveděv, Kárník, Sponheuer) používaná ve východní Evropě (MSK-64). Obě mají dvanáct stupňů.

Kde hrozí zemětřesení a co dělat při zemětřesení?

Pokud se vydáte do seismicky aktivních oblastí, může se stát, že se setkáte se silnějším zemětřesením – např. Alpy, jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie), státy bývalé Jugoslávie, Řecko, Turecko, Kalifornie, Japonsko atd. Otřesy mohou trvat od pár vteřin do několika minut a poté mohou přicházet v nepravidelných intervalech slabší dotřesy. Jak se při takovéto situaci zachovat?

Asociace Záchranný kruh uvádí doporučený postup, který lze uplatnit během zemětřesení.

• Jste-li v budově, najděte si nejbližší bezpečné místo.
• Přitiskněte se k nosné stěně, k rámu dveří nebo se ukryjte pod pevným stolem, příp. se schovejte pod postel.
• Aby nedošlo k výbuchu plynu z porušeného potrubí nebo požáru, uhaste otevřený oheň.
• Vzdalte se od vnějších dveří, oken a skleněných ploch.
• Dejte si pozor na volně se pohybující předměty.
• V případě, že vyběhnete z domu při hledání úkrytu, dávejte pozor na padající římsy a komíny.
• Nacházíte-li se ve výtahu, opusťte jej v nejbližším patře.
• Zastihnou-li vás otřesy na schodech, sedněte si. Jednou rukou se přidržte zábradlí a druhou si chraňte hlavu.
• Pokud jste při zemětřesení ve volném prostoru, vždy vyhledejte otevřená místa dále od budov, mostů, stožárů vysokého napětí a vysokých stromů.
• Cestujete-li nějakým dopravním prostředkem, co nejrychleji zastavte (nejlépe na nějakém volném prostranství), ale nevystupujte ven.

Zemětřesení v ČR: Karviná, Chebsko, online, mapa zemětřesení, aplikace Seislok

V České republice je seismická aktivita celkem nízká. Místa, kde bylo nejsilnější zemětřesení zaznamenáno, jsou poblíž Nového Kostela na Chebsku, mezi Trutnovem a Hronovem a v okolí Českého Těšína. Slabší zemětřesení bylo cítit v epicentru u Hlučína.

Za nejvíce seismicky aktivní oblasti ČR jsou považovány Kraslicko a Chebsko, které jsou zároveň zařazené mezi nejvýznamnější zemětřesná místa ve střední Evropě.

Geofyzikální ústav Akademie věd ČR na svém webu informuje, že na Tachovsku bylo 15. října 2022 zaregistrováno slabé zemětřesení s magnitudem 2,2, které pocítili lidé v širokém okolí (např. Planá, Tachov, Chodová Planá, Halže, Lom u Tachova, Studánka, Vítkov …). 5. srpna 2021 došlo v západních Čechách k otřesu s magnitudem 2,9.

V dubnu a květnu 2021 seismologické stanice zaregistrovaly sérii slabých otřesů (0,0 - 1,1) s ohniskem u vodní nádrže Orlík. 26. října 2021 bylo cítit zemětřesení o síle 2,5 u Polné na Šumavě.

Na online mapě České republiky a okolí lze sledovat aktuální situaci otřesů: ZDE.

Geofyzikální ústav Akademie věd ČR vyvinul aplikaci pro mobilní telefony s operačním systémem Android a iOs a nazval ji Seislok. Seislok přináší aktuální informace o zemětřeseních v západních Čechách a zároveň umožňuje odeslat hlášení o pozorovaných otřesech prostřednictvím tzv. makroseismického dotazníku.

Zemětřesení v Evropě: Řecko, Kréta, Chorvatsko

Řecko patří v Evropě k regionům s nejčastějším výskytem zemětřesení. Dne 3. března 2021 došlo ve středním Řecku k zemětřesení o magnitudu 6,3. 27. září 2021 zasáhlo oblast u Heraklionu na ostrově Kréta zemětřesení o magnitudu 6,0 (1 oběť). 12. října 2021 ostrov Kréta zasáhlo silné zemětřesení o magnitudu 6,3. Zemětřesení posléze následovaly dotřesy o síle 4,4.

Podle Geofyzikálního ústavu je středomořská oblast vysoce seismicky aktivní v závislosti na „konvergenci africké desky (na jihu) a euroasijské desky (na severu), která dosahuje rychlosti 4 až 10 mm za rok. Silná zemětřesení jsou v regionu relativně častá a v minulosti způsobila rozsáhlé škody podél celého deskového rozhraní včetně jižního Řecka a Kréty. Dvě významná, instrumentálně zaznamenaná zemětřesení se odehrála v roce 1903 poblíž Kythéry (magnitudo 8,2) a v roce 1926 na Rhodosu (magnitudo 7,8).“

Co se týče Chorvatska, 8. června 2021 došlo k otřesům o síle 4,3 v dalmátské části jihovýchodně od Šibeniku. Historicky byla tato oblast seismicky aktivní zejména mezi lety 1923–1926, vždy však magnitudo zemětřesení bylo pod hodnotou 5,3. Půl roku předtím, tj. 29. prosince 2020, nastalo zemětřesení o magnitudu 6,4 v centrálním Chorvatsku a je považováno za nejsilnější otřes (nejméně 7 obětí). Po ničivém zemětřesení pokračovala série dotřesových seismických jevů. Postiženou oblastí byly města Sisak, Petrinja a Glina a Záhřeb.

Aktuální seismickou aktivitu v Evropě ukazuje mapa na webu ZDE.

Zemětřesení ve světě: Indonésie – Jáva, Japonsko, Haiti

Ostrov Jáva v Indonésii zasáhlo 21. listopadu 2021 zemětřesení o magnitudu 5,6 (nejméně 40 obětí a několik set raněných), ke kterému došlo na menším zlomu na pobřeží Jávy. V tomto regionu je často výskyt zemětřesení na deskovém rozhraní mezi Sundskou a Indoaustralskou deskou.

Východně od japonského ostrova Honšú došlo 16. března 2022 k zemětřesení o magnitudu 7,3. Vznik silných zemětřesení je v této oblasti způsoben podsouváním pacifické litosférické desky pod japonské souostroví. Důsledkem zdvihu oceánského dna vznikají i vlny tsunami.

14. srpna 2021 došlo na Haiti ležícím na ostrově Hispaniola k zemětřesení o síle 7,2. Druhý největší ostrov v Karibském moři je součástí tzv. antilského oblouku, který je spojený s předělem severoamerické a karibské litosférické desky.

Ničivá zemětřesení ve 20. století

Server zemepis.eu se zmiňuje o nejvíc ničivých zemětřeseních, která se udála ve 20. století v Evropě i v dalších zemích dál od Evropy.

Zdroje:

• www.sci.muni.cz
• www.zemepis.eu
• burzovnisvet.cz
• www.ig.cas.cz
• seisdb.ig.cas.cz
• www.converter.cz
• www.multimediaexpo.cz
• www.zachranny-kruh.cz
  

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: