Jaké bude počasí: Budou bílé Vánoce?

Prosinec je první zimní měsíc, a zároveň je posledním měsícem roku. Jak bude ale prosinec vypadat v porovnání s předchozími roky? Dočkáme se nakonec ladovské zimy?

Předpověď na prosinec 2022 - Sněžení na sv. Martina - Pranostika
Loňský rok - Extrémy - Časté dotazy

Foto: Pixabay

Dlouhodobá předpověď na prosinec 2022

Tento prosinec se očekávají nadprůměrné teploty. Nicméně objeví se vydatnější dešťové srážky. V první polovině prosince se průměrné týdenní teploty pohybovaly kolem normálu. Výrazněji sněžilo v části Ústeckého, Olomouckého, Pardubického a Jihomoravského kraje a ve větší části krajů Libereckého, Královéhradeckého, Zlínského a Moravskoslezského a napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Druhá polovina prosince by měla být chladnější a teploty poklesnou a budou se držet kolem 0-4 °C.

Období od 12. prosince 2022 do 8. ledna 2023 se předpokládá jako celek teplotně průměrné, půjde o dva týdny se srážkami na rozhraní průměrných až nadprůměrných srážek. Od druhého týdne (od 18. prosince) se teploty opět vrátí k normálním hodnotám pro tuto dobu. Teploty kolem dlouhodobého normálu očekáváme i v posledním týdnu tohoto roku a také v týdnu na začátku roku 2023. Normálové teploty jsou stanoveny jako aritmetický průměr denních teplot vzduchu z let 1961-1990 za jednotlivé kalendářní dny pro území celého státu vypočítaný z údajů všech měřicích stanic ČHMÚ.

Od středy 14.12. do středy 21.12.2022 dojde na většině území během dne k občasným sněžením. Ke konci období ojediněle i srážky mrznoucí, nejnižší noční teploty zpočátku -8 až -13 °C, postupně -2 až -7 °C. Nejvyšší denní teploty -4 až 0 °C, od západu postupně -2 až +2 °C, v Čechách až +5 °C.

Pravděpodobnost bílých Vánoc v ČR

Pravděpodobnost sněhu na Vánoce jsou dány zejména nadmořskou výškou míst v naší republice. V oblastech jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 %.  Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 %. Ve vyšších polohách – zhruba 600 až 800 m n. m. je pravděpodobnost Vánoc na sněhu cca 40 až 60 %. Na horách (polohy nad 1000 m) pak přesahuje zpravidla 80 %, na hřebenech pohraničních hor i 90 %.

Podle ČHMÚ je pravděpodobnost bílých Vánoc v krajských městech následující:

• Liberec – kolem 60 %
• Karlovy Vary – 30 až 40 %
• Jihlava – 30 až 40 %
• Zlín – 30 až 40 %
• Ostrava – kolem 30 %
• Ústí nad Labem – kolem 30 %
• Olomouc – 20 až 30 %
• Brno – 20 až 30 %
• České Budějovice – do 20 %
• Praha – do 20 %
• Pardubice – do 20 %
• Hradec Králové – do 20 %
• Plzeň – do 20 %

Na Štědrý den bychom se mohli dočkat sněžení pouze v horských polohách, Vánoce pravděpodobně budou v nížinách na blátě. Předpověď na 24. prosince říká, že bude zataženo s místy mrznoucím mrholením. V noci teploty klesnou na -5 až -2 °C, přes den na 2 až 4 °C.

Podle webu Treking se vydatnější sněžení v nížinách dá očekávat nejdříve v období okolo Silvestra. Rozpis očekávaných teplot z téhož webu uvádíme v tabulce:

Sněžení na svatého Martina: Co na to klimatologové?

„Nový sníh byl na sv. Martina, tedy 11. listopadu, na území ČR zaznamenán za posledních deset let (2012-2021) ve 4 případech - a sice v letech 2013, 2016, 2017 a 2019. Ve středních a nižších polohách (tedy na stanicích s nadmořskou výškou do 600 m) napadl nový sníh pouze v roce 2016,“ říkají klimatologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na základě záznamů za uplynulých 10 let. V Praze v posledních letech sněží poměrně málo. Ze statistik vyplývá, že se vesměs jedná o sněhové přeháňky, kdy se sníh moc neudrží a taje. Pouze občas bývá sněžení intenzivnější a napadne nějaké měřitelné množství, kdy celková výška nového sněhu je měřena ČHMÚ od 1 cm.

Pranostiky na měsíc prosinec

Pranostika vychází z řeckého slova prognósis, což znamená předpověď. V dávných časech byli naši předkové více spjati s přírodou a pozorovali rostliny, zvířata i přírodní jevy. Podle toho pak předpovídali, jaká bude úroda a počasí. Z toho pak vznikaly lidové pranostiky týkající se daných období. Uvádí se, že většina pranostik má pravděpodobnost úspěšnosti okolo 50 %, tedy mnohem méně než současné předpovědi počasí.

• Mléčná dráha v prosinci jasná, v roce příštím úroda krásná.
• Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
• Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
• Jaký prosinec, takové jaro.
• Po studeném prosinci bývá úrodný rok; není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Studený prosinec – brzké jaro.
• Prosinec naleje a leden zavěje.
• Jaký prosinec, takový příští červenec.
• Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
• Když není zima před Vánocemi, je pak na jaře.

Loňský rok: Počasí na Vánoce 2021

Do konce roku 2021 se průměrné týdenní teploty v jednotlivých týdnech pohybovaly okolo normálu. V týdnu od 6. do 12. prosince byla průměrná týdenní minima kolem -4 °C a maxima kolem 1 °C. V dalším týdnu teplota stoupla a minima se do konce roku udržovala slabě pod nulou, maxima vystoupila jen lehce nad nulu. Jak tvrdili meteorologové, celkově období od 6. prosince 2021 do 2. ledna 2022 bylo teplotně průměrné.

Statistika: Prosincové počasí od roku 1982 do 2020

Pro ilustraci jsme využili data naměřená na hvězdárně Valašské Meziříčí (astrovm.cz). Web zmiňuje, že „prosince s nejmenším počtem mrazových dnů byly v letech 2006, 2015 a 2020 s počtem 12 dní." Jde o dny, kdy teplota klesne pod 0 °C a je mráz. V roce 2002 bylo 25 dní, kdy padal sníh. V letech 1972 a 2015 nepadal vůbec.

Foto: Pixabay

V tabulce níže se hovoří o tzv. ledovém dnu. Jedná se o takový den, kdy maximální teplota vzduchu musí být nižší než 0 °C.  Oproti tomu u arktického dne maximální teplota vzduchu musí být nižší než -10 °C.

Prosincové extrémy: Praha Klementinum

Český meterologický ústav (ČHMÚ) uvádí, že pravidelná měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Je tomu už 250 let, co meteorologická pozorování v Klementinu pokračují dodnes. ČHMÚ píše, že „ačkoliv klementinská měření dříve byla a rovněž i dnes jsou ovlivněna řadou faktorů (např. kvůli umístění měřících přístrojů v rámci areálu Klementina nebo jeho poloze v samém středu města), představují pro moderní vědu značně ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii."

Zdroj: ČHMÚ

Časté dotazy

Co vás zajímá, nebo co jste možná nevěděli.

Kdy napadne první sníh?

V dlouhodobém průměru se první sněžení vyskytuje na horách už před 20. říjnem, ve středních polohách (mezi 400 m a 600 m) v první dekádě listopadu a v nejnižších polohách republiky (Polabí, jižní Morava) po 20. listopadu. (infomet.cz)

Jak bude v zimě?

Podle snow.cz je velmi pravděpodobné, že zima jako celek bude teplotně nadprůměrná (hrozí i „superteplé“ počasí s africkým vzduchem), to by mělo být ale přerušováno vpády arktického vzduchu, který přinese „pravou“ zimu.

Kdy byly naposledy bílé Vánoce?

Vánoce s takovou sněhovou pokrývkou, kdy místy leželo i přes 50 cm sněhu byly naposledy v Česku v letech 2001 a 2010.

Co je to aféra Climategate?

Termínem Climategate – spor o e-maily Climate Research Unit (CRU) bývá označována aféra, která začala v listopadu 2009 na oddělení pro výzkum klimatu (Climate Research Unit) na University of East Anglia. Na se veřejnost dostala korespondence klimatologů OSN. Podle Vítězslava Kremlíka jsme se „díky Climategate dozvěděli informace, které klimatologové přiznávají v soukromí, ale na veřejnosti o nich odmítají mluvit. Například jak chatrné jsou jejich klimatologické modely. Že se neotepluje, jak modely předpovídaly.“

Zdroje:

• Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
• www.astrovm.cz
• www.meteocentrum.cz
• www.treking.cz
• kremlik.blog.idnes.cz
• www.snow.cz
• www.infomet.cz

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: