Mateřským jazykem byla pro Johanna němčina, nicméně své mládí strávil vyloženě na českém území, a tudíž se postupně naučil i češtinu.
Na jakém českém území? A proto se naučil česky...?
Především strávil mládí na moravském území, Morava v té době opravdu nebyla Čechami a nebyla české území. Na Moravě se běžně mluvilo německy i česky, a tak se určitě nenaučil česky, protože byl na českém území. Navíc v Brně asi polovina obyvatel používala němčinu, tedy pokud by se nechtěl učit česky, tak by si s němčinou velmi dobře vystačil. Takové nesmysly....
ZAJÍMAVOSTI
Johann Gregor Mendel – životopis, zajímavosti a objevy
Gregor Mendel – objevy a pokusy v brněnském opatství
Johann Gregor Mendel se narodil 20. července 1822 v Hynčicích ve Slezsku. Jeho rodiče Anton a Rosina byli rolníci na svém statku. Zde se malý Johann učil od svého otce včelařit a pěstovat různé druhy ovocných stromů.
Mateřským jazykem byla pro Johanna němčina, nicméně své mládí strávil vyloženě na českém území, a tudíž se postupně naučil i češtinu. Vystudoval gymnázium v Opavě a následně nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity v Olomouci.
| Johann Gregor Mendel se proslavil jako zakladatel genetiky a objevitel základů dědičnosti. Za svůj život působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. |
Johann Gregor Mendel – životopis a objevy
Zde si ho všiml jeho vyučující Friedrich Franz, který jej následně doporučil opatu augustiniánského opatství, jímž byl tehdy vážený František Cyril Napp. Johann k němu nastoupil ve svých 21 letech a přijal řeholní jméno Gregor.
Opat Napp měl velkou víru ve vědecký zápal Mendela, ačkoli nebylo tajemstvím, že Mendel byl velký trémista a ze svého stresu a úzkosti nejednou v mládí onemocněl. Mendel se v té době zajímal o výuku na střední škole, ovšem musel napřed složit zkoušky ve Vídni.
Vzhledem k tomu, že většinu znalostí si osvojil formou samostudia, při své první zkoušce neuspěl. Avšak ve Vídni zůstal a studoval zde čtyři semestry, během kterých se setkal s veledůležitým konceptem pro svoji pozdější práci – kombinatorikou. Kombinatorická matematika nalézá uplatnění v širokém spektru oborů a to nejen vědních, pokročilé matematické koncepty používají při svých analýzách třeba hráči pokeru!
Mendel – výsledky zkoumání – hrách setý a jeho křížení
Ke svému nejznámějšímu objevu dospěl během roků 1854 až 1864. Tehdy prováděl pokusy s křížením rostlin na zahradě svého opatství. Pro svůj výzkum si vybral Hrách setý. Své výsledky zdokumentoval ve své práci – Pokusy s hybridy rostlin. Zde uváděl základní zákonitosti o tom, jak rodiče předávají svým potomkům geny.
Ze školních lavic si možná vzpomeneme na Mendela, jak křížil červené a bílé hrášky. V čem tedy spočívá jeho genialita? Mendel popravdě předčil dobu. Jako první totiž dokázal propojit svět botaniky a matematiky. Zatímco jiní botanici si lisovali bylinky v herbáři, Mendel využíval osvojenou kombinatoriku, která ho vedla k úvahám o faktoru dědičnosti, který dnes známe pod označením DNA. Ještě, že Mendel nevyužíval své matematické dovednosti k přechytračení online casina.
Během svých pokusů dokázal, že při zkřížení červeného a bílého hrachu může vzniknout červený potomek s určitými genetickými vlastnostmi. Pokud však následně zkřížíme tohoto červeného potomka s normálním červeným jedincem, může nám vzniknout bílý potomek v poměru 3:1.
Tento objev dokázal převést i do modelu, na kterém uměl předpovědět, co se stane v následném pokusu. Díky tomu tak dospěl k podstatě genu jako jednotce dědičnosti.
Johann Gregor Mendel – zajímavosti
Jak už jsme zmínili, Mendel předčil dobu a uznání se mu dostalo až po jeho smrti, zejména pak v 20. století především díky Wiliamu Batesonovi, který nechal Mendelovu práci přeložit do angličtiny.
Nejen, že Mendel položil základy oboru genetiky a definoval principy, které známe jako Mendelovy zákony dědičnosti. Byl vůbec jeden z prvních, kdo ve své práci používal biostatistické metody.
I tak bychom se však o Mendelově přínosu pro svět biologie dočetli především ze zahraničních učebnic. V nich je totiž přirovnáván k Charlesu Darwinovi. Můžeme tedy říci, že Johann Gregor Mendel je světoznámý s výjimkou České republiky.
Přečtěte si také - Štefan Mendel, rumunský ekonom vyzrál na jackpot
Mendelovo muzeum Brno
Pokud vás o životě Johanna Gregora Mendela zajímá více, navštivte Mendelovo Muzeum v Brně, které spadá pod Masarykovu univerzitu. Zde si můžete vybrat tři prohlídkové okruhy. Mendelovo muzeum můžete navštívit individuálně nebo s průvodcem. Okruh Zahrada, včelín a Bazilika, knihovna pouze s průvodcem po předchozí rezervaci.
Muzeum je otevřeno každý den včetně svátků mimo pondělí. V sezóně od dubna do října od 10:00 do 18:00. Ve zbylých měsících poté od 10:00 do 17:00. Vybrat si můžete z několika samostatných i kombinovaných okruhů:
- Mendelovo Muzeum – Plné 60Kč, Studenti a senioři 40Kč
- Muzeum starobrněnského opatství – Plné 80Kč, Studenti a senioři 50Kč
- Bazilika a knihovna – Plné 80Kč Studenti a senioři 50Kč
- Zahrada a včelín – Plné 60Kč Studenti a senioři 40Kč
- Mendelovo muzeum + opatství – Plné 100Kč Studenti a senioři 60Kč
- Mendelovo muzeum + Zahrada a včelín – Plné 100Kč Studenti a senioři 60Kč
Opatství Staré Brno, augustiniáni v brně
Augustiniáni poprvé přišli do Brna kolem roku 1344. Zde zřídili na předměstí Brna nový augustiniánský klášter u svatého Tomáše. V půli 18. století byl klášter povýšen bulou Benedikta XIV. na opatství.
K velkému rozkvětu na poli vědeckém a kulturním dochází během působení opata Cyrila Františka Nappa. V jeho šlépějích následně kráčel i Johann Gregor Mendel, který zde byl opatem mezi roky 1868 až 1884.
Do Brna se snadno dostanete vlakem nebo svým vlastním vozidlem:
Nyní si přečtěte nejslavnější motivační citáty známých osobností.
Komentáře