Mutace viru covid-19 - jaké jsou a v čem se liší

27.04.2021 09:20 | Autor článku: Petr Toušek

Původní variantu nového koronovariru z čínského Wu-Chanu po celém světě postupně nahrazují její mutace. Jak vznikají nové varianty Covid-19 a proč mohou zkomplikovat boj s pandemií?

Co jsou mutace koronaviru - Indická mutace
Britská mutace - Jihoafrická mutace
Brazilská mutace - Česká mutace

Foto: Pixabay

🦠 Co je mutace viru?

Každý virus se při svém šíření rozmnožuje a koronaviry v tomhle ohledu nejsou žádnou vyjímkou. Viry se zjednodušeně řečeno rozmnožují tak, že sami sebe kopírují, občas při tom ale udělají chybu. Viroložka Emma Hodcroftová to přirovnává přepisování stále stejného dopisu. I ten nejpozornější člověk se při několikátém opakování občas chyby dopustí. A stejně jako jedna chyba příliš neovlivní celkové vyznění dopisu, neovlivní ani drobná mutace život viru. Lidem ale může pořádně ztížit boj proti němu.

Pokud se nahromadí větší množství virů se stejnou mutací, mluví se o nich jako o nové virové variantě. Varianty, které jsou si více "příbuzné" pak tvoří takzvané kmeny.

🦠 Co jsou mutace koronaviru?

Co bylo řečeno výše o virech, platí i koronavirech včetně toho, který už rok výrazně ovlivňuje naše životy - SARS-CoV-2. Mutace probíhají naprosto náhodně a nejčastěji k nim dochází tam, kde k tomu jsou nejlepší podmínky - v oblastech, kde lidé šíření nákazy příliš nezvládají. Na jednu stranu při tom mohou vznikat mutace, které chování viru příliš nemění, na druhou stranu ale vznikají také mutace, které mohou lidstvu jeho boj s pandemií výrazně zkomplikovat.

Viry se mohou stát nakažlivější (jako je tomu třeba v případě britské mutace) a také odolnější proti některým vakcínám (jako se o tom mluví v souvislosti s jihoafrickou mutací). Kvůli tomu může být zmařená velká část úsilí o co nejrychlejší proočkování populace.

Britská mutace (Brigita)

Takzvaná britská mutace se poprvé objevila na podzim roku 2020 na jihu Anglie, od té doby se už ale stihla rozšířit do celého světa. Kromě odborného označení 20I/501Y.V1 nebo B.1.1.7 se zejména v médiích můžeme u britské varianty setkat také s názvem Brigita.

U Brigity sice zatím nebyl prokázán těžší průběh nemoci a také příznaky nemoci jsou v podstatě totožné, tato varianta je ale mnohem nakažlivější než původní kmen z Wu-chanu (označovaný jako 19A). V průběhu února to bohužel začala poznávat také velká část České republiky. Kvůli šířící se britské variantě byly zavřeny okresy, zpřísnila se pravidla ohledně nošení roušek a respirátorů a v posledních dnech se čím dál častěji mluví také o úplném lockdownu.

Dosud používané vakcíny sice zřejmě nemají u britské varianty tak velkou účinnost jako u té původní, stále by ale měly být dostatečně účinné pro zastavení jejího šíření. Pro jednoznačné závěry zatím vědci nemají dostatek dat.

Jihoafrická mutace

Kmen, který vznikl na konci roku 2020 v Jihoafrické republice, se odborně označuje jako 20H/501Y.V2. Jihoafrická mutace se objevuje v Evropě, Americe a v nižší míře i v Asii nebo Austrálii. Na konci února se vyskytly první případy také v České republice.

Právě o jihoafrické mutaci se v současnosti nejvíc mluví v souvislosti s nízkou účinností vakcín. Jihoafrické úřady už kvůli tomu přestali očkovat látkou od firmy AstraZeneca, která se začala jevit jako zcela nedostatečná, a nejnovější studie ukazují sníženou účinnost i u vakcíny od firmy Pfizer.

V Evropě se nachází také takzvaná "tyrolská varianta", jde ale spíše o lokální ohnisko jihoafrické verze, které vzniklo v rakouském Tyrolsku.

Brazilská mutace

Brazilská varianta se poprvé objevila loni v prosinci ve městě Manaus a aktuálně se vyskytuje především v Jižní a Severní Americe. Mutace, která se také označuje kódem P.1 nebo 20J/501Y.V3 je velmi podobná jihoafrické variantě a bohužel je jí zřejmě podobná i co se týká účinků vakcín i přirozených protilátek. Ukazuje to bohužel i fakt, že ve městě Manaus se loni nakazilo asi 76 procent populace, na novou variantu ale místní "kolektivní imunita" nestačí.

Indická mutace

Zatímco ve většině západního světa virus na začátku jara ustupuje, kritický stav zažívá druhá nejlidnatější země světa, Indie. Stát, který má více než miliardu obyvatel, hlásí na konci dubna stovky tisíc nakažených denně a jednou z hlavních příčin má být nová místní mutace koronaviru s označením B.1.617. Indické mutaci se přezdívá "dvojitá mutace", protože jde o kombinaci mutací E484Q a L452R, fakticky ale tohle označení není úplně přesné.

I když epidemiologická křivka v Indii naznačuje, že by místní varianta mohla být nakažlivější a odolnější proti očkování, tahle teorie se zatím nedá podložit tvrdými daty. Svůj podíl na raketovém šíření viru v Indii mohou mít i místní podmínky.

Česká mutace

Svou vlastní mutaci má také Česká republika, i když tohle označení, které poprvé použil polský ministr zdravotnictví Adam Nedzielski, není příliš přesné. Mutace s označením B.1.258 vznikla pravděpodobně někde v západní Evropě. Takzvaná česká mutace je sice podle všeho nakažlivější než původní varianta z Wu-chanu, aktuálně to ale vypadá, že je spíš na ústupu před agresivnější britskou mutací.

Dánská mutace u norků

Poměrně nebezpečná mutace nového koronaviru, kterou se mohli nakazit také lidé, se na podzim roku 2020 objevila také u norků v kožešinových farmách v Dánsku. Dánská vláda nařídila kvůli variantě označované jako cluster-5 utratit všech 17 milionů norků na farmách, nakonec jich ale bylo vyhubeno "jen" 2,85 milionu. Tamější úřady každopádně v polovině listopadu oznámily, že se jim novou variantu podařilo zlikvidovat.

Covidový pas umožní cestování pro očkované proti koronaviru