Výbuch sopky na Islandu: Zatím nejsilnější erupce a stav nouze

17.03.2024 12:05 | Autor: Michaela Dlouhá

Sdílet

Facebook
Twitter
Kopírovat odkaz

Už počtvrté v posledních třech měsících došlo k erupci sopky na islandském poloostrově Reykjanes. Podle expertů je tato erupce ze všech největší a úřady evakuovaly celou oblast včetně turistické atrakce Modrá laguna.

výbuch sopky na Islandu – sopečná aktivita na Islandu
činné sopky v Evropě – výbuch sopky v ČR

Foto: Profimedia

Výbuch sopky na Islandu 16. 3. 2024

Poloostrov Reykjanes na západě Islandu postihla v sobotu večer už počtvrté za posledních několik měsíců sopečná erupce. Sopečná aktivita se tu probudila už v druhé polovině prosince a současná erupce je podle expertů zatím největší.

Island vyhlásil stav nouze a úřady vyhlásily evakuaci turistické oblasti Modrá laguna a části přilelé vesnice Grindavík. Podle posledních zpráv by lávu před městečkem měly zastavit ochranné valy, většina ze 4000 obyvatel Grindavíku se ale nevrátila už po listopadové evakuaci.

Kvůli sopečné aktivitě nebyla omezena mezinárodní letecká doprava. Nedaleko se nachází také mezinárodní letiště Keflavík, to by však podle všeho nemělo být v ohrožení. Je v bezpečné vzdálenosti a islandská civilní ochrana potvrzuje, že mají situaci pod kontrolou.

Výbuch sopky na Islandu 8. 2. 2024

8. února došlo k již třetímu výbuchu aktivní islandské sopky v řadě během krátkého období dvou měsíců. Bylo možné pozorovat prýštící lávu a dým stoupající z vrcholu. Přestože erupce nedosahovala příliš velkých rozměrů, a tak nehrozilo žádné větší nebezpečí, v bezprostředním okolí probíhala preventivní evakuace.

Daná sopka leží na poloostrově Reykjanes v jihozápadní části Islandu. V její těsné blízkosti se nachází populární a hojně navštěvované geotermální lázně Modrá Laguna. Jedná se o jednu z turisticky nejoblíbenějších atrakcí Islandu, která je však v době sopečné aktivity v ohrožení.

V okolí se nachází také několik obcí. Tou nejbližší je přístavní městečko Grindavík s několika tisíci obyvateli. Ti byli v průběhu listopadu vystěhováni na základě předpokládaných erupcí.

Vedle vyprázdněného Grindavíku se nachází geotermální elektrárna, která je nyní pod důsledným dozorem, neboť stojí necelé tři kilometry od ohniska a protékající láva se k ní dostala až na kilometr blízko. Zakročilo se alespoň tak, že se kolem elektrárny narychlo vystavěly ochranné zdi.

Po pádu do sopky se v lávě neutopíme. Jak je to doopravdy?

Sopečná aktivita na Islandu

Island je neustávající vulkanickou aktivitou proslulý, erupce probíhají v této zemi tvořené zhruba z 15% lávovými poli téměř nepřetržitě. Jde dokonce o natolik vulkanicky aktivní území, že z celkového množství vychrlené lávy na Zemi za posledních 500 let má Island na svědomí více než třetinu. V této oblasti se totiž vyskytují hluboké zlomy, které zasahují až do zemského pláště, a aktivní horké skvrny ve středu ostrova.

Průměrně dochází na Islandu k výraznějším sopečným erupcím jednou za čtyři roky. Nachází se zde kolem třiceti sopečných systémů. Vulkanicky nejaktivnější oblastí je jihovýchodní část země a sopky v národním parku Vatnajökull. Mezi nejznámější sopky patří Katla, Askja, Krafla, Hekla, Laki a Snefellsjökull.

Víte, v jakých destinacích můžete narazit na žraloka? Přečtěte si víc!

Aktivní sopky v Evropě

V rámci Evropy lze najít jen několik činných sopek a v porovnání s množstvím vulkánů, které se nachází na Islandu, je to velmi málo. Pojďme se podívat na pět nejdůležitějších...

Etna

Tou zcela nejaktivnější sopkou je Etna na Sicílii, jejíž výška dosahuje 3350 metrů. Její činnost spočívá v relativně poklidných výlevech lávy. Většina obětí, které si vybrala, byli nenechaví dobrodruzi, kteří se i přes riziko vydali tam, kam neměli, právě na základě její flegmatické pověsti.

Jediná skutečná katastrofa, kterou Etna způsobila, se stala koncem 17. století. Tehdy bylo řekou vyteklé lávy poničeno nedaleké město Catanie i s přilehlými osadami. Činnost sopky začala být znovu výraznější od roku 1991, již nikdy však nedošlo k tak silné erupci.

Vesuv

Vesuv je sopečný velikán tyčící se nad Neapolí. Dosahuje výšky 1281 metrů nad mořem a je součástí širšího systému v Neapolském zálivu, kde se nachází několik dalších vulkánů. V současné chvíli je Vesuv trvale aktivní a o něco méně poklidný a méně předvídatelný než Etna. Doprovázen je občasnou činností a sopečnými plyny dalších spřízněných vulkanických útvarů.

Stromboli

Další italskou sopkou, která se řadí mezi ty nejdůležitější, je Stromboli, necelých tisíc metrů vysoká. Její soptění v podstatě neustává, zároveň se však pořád drží ve stejné, poměrně bezpečné intenzitě. Jedná se o velkou turistickou atrakci, míří sem soptěníchtivé davy návštěvníků. Ti nejméně opatrní z nich na svou přehnanou zvědavost bohužel doplatili. Zřídkakdy se stane, že z vrcholu sopky vylétne sopečná puma.

Pico del Teide

Mezi přední evropské sopky patří i Pico del Teide, přestože se technicky nachází už v rámci Afriky. Najdete ho na kanárském ostrově Tenerife, který spadá pod Španělsko, takže i pod Evropskou unii. Měří 3718 metrů nad mořem a jeho sopečnou činnost zaznamenal už Kryštof Kolumbus v 15. století. K poslední výrazné erupci došlo zkraje 20. století.

Théra

Théra je řeckou ostrovní sopkou dosahující výšky 367 metrů nad zemí. Nachází se na ostrově Santorini v Egejském moři. Jedná se o takový systém ostrovů, který obklopuje kráter po nejrozsáhlejší vulkanické katastrofě, která proběhla uprostřed 17. století. Théra stále vykazuje sopečnou aktivitu, což se nejčastěji týká ostrovů Palea a Nea Kameni.