Aktuální volební preference a průzkumy politických stran

Jaké jsou nejaktuálnější volební preference, průzkumy a potenciál politických stran či hnutí? Přečtěte si tento článek a dozvíte se, jak na tom strany jsou!

Jak vzniká průzkum – Preference, potenciál, model –
Koho volit - kalkulačka – Aktuální volební model

Foto: ČTK, Šimánek Vít

Hodnocení volebních průzkumů a preferencí: 9,3/10

• Potřeba: o potřebě průzkumů se lidé přou, mnoho se jimi nechává ovlivnit
• Kurzové sázky: na každé volby si můžete v pohodě vsadit

Jak vznikají volební průzkumy před volbami - předvolební průzkumy?

Před každými volbami, které se u nás konají, se hlavně v online médiích na internetu ve velkém objevují různě barevné grafy, které značí, jak asi vše dopadne. Volební průzkumy vznikají tak, že tazatel (vyškolený pracovník agentury, která průzkum provádí) předkládá respondentům (vybraným občanům) otázky s možnými odpověďmi.

Každého takového volebního průzkumu se účastní cca 1 000 lidí, jejich vlastnosti (věk, bydliště, vzdělání) by měly v poměru odpovídat vlastnostem lidí v naší společnosti. Průzkumy se dělají například po telefonu, ale také přímo na ulicích. Klikněte ZDE, berte bonus a vsaďte si na nadcházející volby, a to nejen v Česku!

Spoustu průzkumů jsme mohli vidět nedávno při senátních a krajských volbách a jistě existuje spoustu lidí, které průzkumy ovlivnily – chtěli například volit menší stranu, ale když viděli, že má v průzkumech málo procent, tak usoudili, že se to „nevyplatí“ a buď nešli volit vůbec, nebo zvolili někoho s údajnou vyšší šancí na úspěch.

Průzkumy ale samozřejmě nejsou neomylné, moho lidí třeba při dotazování nemusí přiznat, jakou stranu či kandidáta reálně bude volit. Dá se očekávat, že mohou předvolební preference ovlivnit například také americké prezidentské volby.

Rozdíly mezi volebními preferencemi, volebním potenciálem a volebním modelem

Existuje spoustu pojmů, týkajících se předvolebních průzkumů – každý však vyjadřuje trochu něco jiného. Udělejte si v nich díky našemu přehledu konečně jasno!

• 📌volební preference: asi nejpoužívanější forma průzkumu, která informuje o oblíbenosti politických stran, nepředpovídá však výsledky voleb. Zahrnuje i odpovědi těch, co se k volbám nechystají jít
• 📌volební potenciál: ukazuje, kolik procent by strana získala, kdyby dostala hlasy všech, co o ní uvažuji – součet tedy přesahuje 100 %. Respondenti totiž mohou v odpovědi uvést i více politických stran a zahrnuti jsou i zatím nerozhodnutí voliči, kteří svou úast u voleb zcela nevylučují
• 📌volební model: nejbližší odhad, jak by mohly dopadnout volby – počítá totiž s odpověďmi pouze těch, kteří jsou jasně rozhodnuti jít k volbám

Nevíte, koho volit? Nejlepším průzkumem je pro vás volební kalkulačka

Jak už bylo řečeno, rozhodně není dobré se nechat průzkumy ovlivňovat. Nejlepším nástrojem pro dosud nerozhodnuté voliče je určitě volební kalkulačka. V té odpovídáte na dané dotazy pomocí odpovědí Ano / Ne / Nevím, je mi to jedno.

Tvůrci kalkulačky pak porovnávají vaše odpovědi s tím, co mají strany či hnutí ve svých programech a co o dané problematice prohlásili. Na konci se vám pak ukáže, s kým máte největší názorovou shodu, což vám může ve vašem rozhodování pomoct.

Jdete poprvé volit? Ničeho se nebojte, hravě to zvládnete - více info ZDE

Aktuální volební model 2020 - Kantar TNS, Median, CVVM, STEM; Phoenix Research a SANEP nebrat

Níže se podívejte na volební model od věrohodných agentur. V interaktivním grafu můžete přepínat mezi Kantar TNS, Medianem, CVVM a STEM a podívat se, jak dopadly poslední volby do Poslanecké sněmovny.

Záměrně neuvádíme modely od Phoenix Research a SANEP, protože nejsou příliš důvěryhodné a mnohdy některým nadržují nebo jiné velmi podhodnocují.

Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jaká je odměna

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: